puchýřka útlá

Ekologie a biologie: Puchýřka je krátkodobě žijící, drobná tráva, která se objevuje na obnažených bahnitých nebo bahnito-písčitých dnech rybníků a řek. Vhodných říčních lokalit však v naší krajině v minulosti velmi ubylo regulací řek. Zcela vyhovujícím náhradním stanovištěm jsou obnažovaná dna letněných rybníků. Tyto biotopy je puchýřka schopná v krátké době osídlit, vyhovují jí zejména plůdkové rybníky se zkráceným letněním. K jejímu rozvoji však postačí i částečné letnění nebo snížená hladina při nedostatku dešťových srážek. Příležitostí k výskytu jsou i opravy hrází nebo jiné technické zásahy vyžadující vypuštění rybníka.
Puchýřka má velmi krátkou dobu reprodukce, její životní cyklus trvá i méně než 60 dní. Obvykle klíčí jednorázově na jaře během dubna a již okolo poloviny června mívá zralá semena. Po vypuštění rybníka se ale může objevit prakticky kdykoliv v průběhu vegetační sezóny. Produkce semen je velmi vysoká a puchýřka se vodou snadno šíří na vhodné biotopy. Semena zřejmě mají velmi dlouhou dobu klíčivosti.

Celkové rozšíření: Puchýřka je euroasijský, cirkumpolární druh s ostrůvkovitým rozšířením podél nížinných toků velkých řek a na rybnících. V Evropě má puchýřka nejvíce nalezišť v České republice, dále roste v Německu a ve Francii. Po jedné lokalitě mají také Rakousko a Polsko. V ostatních Evropských zemích je pokládána za vyhynulou nebo přirozeně chybí (teplejší oblasti, bazický substrát). Mimo Evropu roste velmi vzácně v Rusku a v Severní Americe (USA i Kanada).

Rozšíření v ČR: V posledních letech u nás bylo zaznamenámo několik desítek lokalit, zejména na jihočeských rybnících (Malý a Velký Dubovec, Opatovický rybník, Svět aj.) a na Českomoravské vrchovině (Hodíšovský rybník, Nový a Starý rybník u Zadního Zhořce, Znětínský a Staropavlovský rybník, Velké Dářko aj.). Další, spíše ojedinělé lokality jsou na Plzeňsku (Maňovický rybník), Chomutovsku (Starý rybník), Příbramsku (rybník u Hvožďan), Benešovsku (Velký Býkovický rybník) a Pardubicku (Černý Nadýmač). Většina lokalit se nachází mimo maloplošná chráněná území přírody.

Ohrožení: Druh by mohl na lokalitách ustoupit, pokud by se změnilo rybniční hospodaření (resp. chov kapra) a nedocházelo k pravidelnému snižování vodní hladiny na rybnících a obnažování bahnitých a písčitých den. Nynější technologie, zejména odchovu kapřího plůdku, je pro puchýřku příznivá, není ale vyloučeno, že by se mohla v budoucnu negativně změnit. Chov vodní drůbeže, nešetrné odbahnění, příliš vysoké dávky hnojiv a jiné závažné zásahy do ekosystému rybníků puchýřku také ohrožují. K přežití populace do dalších let je potřeba, aby alespoň občasně dozrála semena a doplnila tak semennou banku ve dně. To znamená, že ji nevyhovuje ani dlouhodobá absence obnažovaného dna na lokalitě.

Péče o druh: Pro uchování druhu a vytvoření dostatečné zásoby semen je nejdůležitějším faktorem stav stanoviště podmíněný způsobem rybničního hospodaření. Je důležité, aby byl rybník pravidelně letněn, proto nejlépe puchýřce vyhovují plůdkové rybníky s každoročním vypouštěním a postupným napouštěním vody. U ostatních rybníků je třeba, aby byla aspoň jednou za 5 let snížena hladina, tak aby došlo k obnažení části nebo celého dna rybníka, minimálně po dobu zhruba 2 měsíců ve vegetační sezóně. V případě soustavy rybníků by bylo žádoucí, aby se letnění na rybnících střídalo.

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková