ostřice žitná

Ekologie a biologie: Ostřice žitná je krátkověká, hustě trsnatá rostlina vázaná na těžké zasolené půdy. Často se vyskytuje na sekundárních stanovištích. Roste na vlhkých slaných loukách, zasolených okrajích polí a jejich neoraných částech (např. v polních mokřadech), v poloruderální slanomilné vegetaci a na obnažených březích vodních nádrží.

Celkové rozšíření: Je druhem s kontinentálním eurasijským areálem. Vyskytuje se ve střední a východní Evropě, dále pak v Rusku, na Kavkaze, v Íránu. Na východ zasahuje až do Střední Asie a na Sibiři po Bajkal.
V České republice roste pouze v nejteplejších oblastech – na jižní Moravě, kde je poněkud hojnější, a ojediněle v severozápadních Čechách (Podbořansko, Žatecko, okrajová část Polabí).

Ohrožení: Ostřici žitnou, která je svým výskytem vázána na antropogenně podmíněná stanoviště v nížinné zemědělské krajině, ohrožuje především destrukce jejích stanovišť vlivem změn vodního režimu, příliš intenzivního zemědělského hospodaření, nebo naopak jeho úplné absence.

Literatura: Danihelka J., Chrtek J. jun., Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 84: 647–811
Grulich V., Chobot K. (eds) (2017) Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda. 35: 1–178. AOPK ČR, Praha
Meusel H., Jäger E.J., Rauschert S., Weinert E. (eds) (1965–1992) Vergleichende Chorologie der Zentraleuropäischen Flora. I–III. Gustav Fischer Verlag, Jena
Němec R., Dřevojan P., Šumberová K. (2014) Polní mokřady Znojemska jako refugium významných a vzácných druhů cévnatých rostlin. Thayensia. 11: 3–76
Průša D., Eliáš P. jun., Dítě D., Čačko Ľ., Krása P., Podešva Z., Kovář L., Průšová M., Hoskovec L., Adamec L. (2005) Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. Computer Press, Brno
Řepka R., Grulich V. (2014) Ostřice České republiky. Terénní obrazový průvodce. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy
http://botany.cz/cs/carex-secalina/ (13. 11. 2017)

Autor popisu: Helena Prokešová