ostřice blešní

Ekologie a biologie: Roste na slatinných, rašelinných, vzácněji i na střídavě vlhkých loukách, obvykle v krátkostébelných nezastíněných porostech s jinými druhy ostřic a vysokým zastoupením mechorostů.
Rostliny vytvářejí trsy s 10–30 (–40) cm dlouhými lodyhami, které jsou až k vrcholu hladké. Květenství je tvořeno jediným kláskem, na vrcholu se samčími květy, pod nimiž jsou květy samičí. Plodem jsou lesklé a na hřbetní straně vyklenuté mošničky, za zralosti šikmo dolů skloněné.

Celkové rozšíření: Těžištěm výskytu druhu v ČR jsou chladnější pahorkatiny a podhůří, v Čechách se vyskytuje roztroušeně, na Moravě jen velmi ojediněle. Hlavními oblastmi výskytu druhu je Pošumaví a Šumava, západní část Českomoravské vysočiny a Slavkovský les a navazující části Tepelské vrchoviny.
Celkové rozšíření druhu: pouze Evropa se subatlantským areálem, od Pyrenejského poloostrova pobřežím Atlantiku do Skandinávie a na Island. Východní hranice souvislého rozšíření probíhá Ruskem, Pobaltím, Polskem, ČR a Alpami do Francie.

Ohrožení: Sukcesní změny na stanovištích (zarůstání nelesních stanovišť lesem, expanze konkurenčně silnějších rostlin bylinného patra), eutrofizace, změny ve vodním režimu, odvodňování mokřadních biotopů. Absence dřívějšího tradičního zemědělského hospodaření (především občasné kosení mokřadních ploch), případně přerušení současné ochranářské péče, která dřívější způsoby hospodaření nahrazuje.

Literatura: Řepka R. et Grulich V. (2014) Ostřice České republiky: terénní obrazový průvodce. – Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy.

Autor popisu: Přemysl Tájek