ostřice černoklasá

Ekologie a biologie: Vytrvalá dlouze výběžkatá jednoděložná trávu připomínající rostlina tmavozelené až sivozelené barvy. Kvete v květnu až červnu.
Roste v teplých nížinách na zaplavovaných i sušších nivních loukách, na okrajích slanisek, na mezích a v příkopech podél cest, vzácně i v podrostu lužních lesů a na jejich okrajích. Dobře snáší kolísání vodního režimu i krátkodobé přeplavení.

Celkové rozšíření: Celkové rozšíření: Roste ve střední a jihovýchodní Evropě a zasahuje až do Asie. V Evropě ji najdeme od Francie na západě, dále v Německu, vzácně v Itálii, Rakousku, České a Slovenské republice, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, státech bývalé Jugoslávie a Řecku. Na východ v Bělorusku a na Ukrajině, odkud výskyt zasahuje do evropské části Ruska. Byla zavlečena i do USA.
Rozšíření v ČR: Populace jsou omezené jen na teplé nížiny. Roste v dolním Pomoraví a Podyjí na jižní Moravě, zvláště na Břeclavsku. Velmi vzácně roste i na obdobných místech v Čechách (Poohří), v Polabí většina lokalit již zanikla.

Ohrožení: Odvodňování a vysýchání stanovišť, rozorávání luk, intenzifikace polního hospodaření, nevhodná péče, hromadění posečené hmoty a stařiny, zarůstání náletem. Na lokalitách s dostatečným vodním režimem jsou populace poměrně stabilní a nevyžadují péči, jen občasné sledování vývoje. Druh je však celkově na ústupu.

Literatura: Řepka R., Grulich V. (2014) Ostřice České republiky. Lesnická práce, Brno
http://botany.cz/cs/carex-melanostachya/ (10. 12. 2017)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostřice_černoklasá (10. 12. 2017)

Autor popisu: Zdeněk Musil