ostřice plstnatoplodá

Ekologie a biologie: Ostřice plstnatoplodá je vázána na stanoviště se stabilně vysokým zamokřením a nízkým obsahem živin. Nejčastěji se s ní můžeme setkat na podhorských rašeliništích, v porostech vysokých ostřic a na okrajích dystrofních jezírek a tůní.
Jedná se o vytrvalý statný druh, který se dobře šíří podzemními výběžky, dokáže vytvářet souvislé porosty štětinovitě úzkolistých výhonků, plodné výhonky mají v porostech zanedbatelné zastoupení (mohou úplně chybět).

Celkové rozšíření: Druh je rozšířený v subarktickém a mírném pásu na severní polokouli.
Těžiště výskytu v ČR je ve středních a vyšších nadmořských výškách v oblastech s vyšší koncentrací vhodných biotopů (Dokesko, Žďárské vrchy, Třeboňsko, jižní část Českomoravské vrchoviny včetně České Kanady, jihovýchodní část Šumavy a Lipensko, Novohradské hory). Prakticky chybí v nejteplejších oblastech.

Ohrožení: Hlavní příčinou ohrožení ostřice plstnatoplodé jsou změny ve využívání krajiny v posledních 70 letech a s tím související zánik vhodných biotopů. Její typická stanoviště se díky plošnému odvodňování a aplikaci hnojiv z velkých částí krajiny prakticky vytratila.
Jedná se o reliktní druh, není tedy primárně závislý na pravidelném lidském hospodaření (např. kosení).

Literatura: Bedford B. L., Rappaport N. R. & Bernard J. M. (1988) A life history of Carex lasiocarpa Ehrh. ramets. Aquatic Botany, 30:63-80
Chytrý M. (ed.) (2011) Vegetace České republiky. 3, Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha
Řepka R. (2007) Mokřadní ostřice české republiky. Český svaz ochránců přírody, ZO 61/16 Hořepník, 2007
Koopman J. (2011) Carex europaea 1. Margraf, Weikersheim.
http://botany.cz/cs/carex-lasiocarpa/ (19. 12. 2017)

Autor popisu: Jan Horník