huseník chudokvětý

Ekologie a biologie: Roste ve světlých teplomilných listnatých hájích, v lesních lemech, ve světlých suťových lesích a na pasekách. Vyhledává vysychavé, humózní a skeletovité, živinami bohaté půdy na bazických horninách.
Je to krátce vytrvalá bylina s obvykle jednou lodyhou a přízemní růžicí listů, která po odkvětu odumírá. Lodyha je přímá 45 až 80 cm vysoká. Květenství chudokvěté s 5 až 25 bílými květy. Kvete od května do června, někdy až do července.

Celkové rozšíření: U nás má huseník severovýchodní hranici svého areálu, roste především v teplejších oblastech středních a severozápadních Čech a střední a jihozápadní Moravy. Vyhledává tvrdší bazické horniny, nejčastější je tak v Českém a Moravském krasu, dále v Českém středohoří a Doupovských horách.
Je to ostrůvkovitě se vyskytující druh s těžištěm výskytu v jižní části střední Evropy.

Ohrožení: Hlavním důvodem ohrožení je moderní lesnictví, kdy je lesní porost uzavřený a tím pádem do něj neproniká dostatek světla. V minulosti byly lesy průběžně využívány jako zdroj dřeva na topení apod., uplatňovala se i lesní pastva a udržovaly se jako tzv. nízký či střední les, který poskytoval mnohem více různorodých a světlejších stanovišť. Lesní lemy jsou většinou ohroženy splachy hnojiv z polí, půda se nadměrně obohacuje a uplatňují se konkurenčně silné druhy (např. kopřiva).

Literatura: Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006) Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, 2. vydání – Sagittaria, Olomouc
Hejný S. & Slavík B. (eds) (2003) Květena České republiky 3., 2. nezměněné vydání – Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha
http://botany.cz/cs/arabis-pauciflora/ (1. 11. 2017)

Autor popisu: Lucie Kačmarová