kociánek dvoudomý

Ekologie a biologie: Roste na lesních lemech, okrajích cest, pasekách, v prosvětlených listnatých lesích a borech, na pastvinách a vřesovištích, v pásmu od nížin až do hor.
Jsou to dvoudomé, vytrvalé, hustě bíle plstnaté byliny s dřevnatým plazivým oddenkem, 5–30 cm vysoké. Samčí rostliny mají květy růžové až načervenalé, řídčeji bílé, samičí rostliny mají květy niťovité a většinou světlejší (vzácně však i růžové až červenofialové). Kvete od května do června.

Celkové rozšíření: U nás byl kociánek dříve častý téměř po celém území s těžištěm výskytu v lesnatých oblastech, v nejteplejších územích se vyskytoval jen roztroušeně až vzácně. V současnosti se vyskytuje také na celém území ČR, ale pouze roztroušeně, došlo k výraznému úbytku lokalit.
Je to druh s eurasijským rozšířením, od Španělska a Skandinávie přes Střední Asii až do Japonska a na Aleutské ostrovy.

Ohrožení: Kociánek dvoudomý z mnoha dřívějších lokalit ustoupil; pravděpodobně to je způsobeno intenzivnějším zemědělským i lesnickým hospodařením, kdy je lesní porost uzavřený a tím pádem do něj neproniká dostatek světla. V minulosti byly lesy průběžně využívány jako zdroj dřeva na topení apod., uplatňovala se i lesní pastva a udržovaly se jako tzv. nízký či střední les, který poskytoval mnohem více různorodých a světlejších stanovišť. Lesní lemy jsou většinou ohroženy splachy hnojiv z polí, půda se nadměrně obohacuje a uplatňují se konkurenčně silné druhy (např. kopřiva). Pastva probíhá na menším a lépe dostupném území, proto lokality vhodné pro kociánek dvoudomý, které jsou často v náročnějším terénu, zarůstají. Stejně tak vřesoviště jsou dnes málo hospodářsky využívána, proto dochází buď k dominanci vřesu nebo k zarůstání konkurenčně silnými druhy (např. třtina křovištní). V minulosti se na vřesovištích páslo a občas byla zmlazována vypálením, proto byl porost rozmanitější.

Literatura: Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006) Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, 2. vydání – Sagittaria, Olomouc
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha
Slavík B. & Štěpánková J. (eds) (2004) Květena České republiky 7. – Academia, Praha
http://botany.cz/cs/antennaria-dioica/ (3. 11. 2017)

Autor popisu: Lucie Kačmarová