Angelica palustris
- ISOP Portál
- Druhy
- Seznam druhů
- Karta druhu
matizna bahenní
Angelica palustris (Besser) Hoffm.
Říše:
Plantae
Řád:
Apiales
Čeleď:
Apiaceae

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Atlasy a areály rozšíření v ČR
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu
Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 4.. Praha: Institute of Botany AS CR, Academia
Stáhnout mapu
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapuGrafy
Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany
Ekologie a biologie: Matizna roste na slatinných loukách na půdách s vysokým obsahem humusu, s neutrální až slabě zásaditou reakcí a vysokou hladinou podzemní vody. V minulosti často osídlovala okraje odvodňovacích příkopů. Matizna nesnáší zastínění ani přílišnou konkurenci dalších rostlin. Jedná se o dvouletou, zřídka tříletou nebo i víceletou bylinu, která kvete od června do září. Květy ve složeném okolíku opyluje hmyz, plody jsou nažky s vysokou klíčivostí, v přírodě klíčí zčásti na jaře a zčásti na podzim. Obsahují vonné látky, proto byl druh dříve využíván v lidovém léčitelství.
Celkové rozšíření: Evropsko-západosibiřský druh s kontinentální tendencí, evropská naleziště se nacházejí v Německu, Polsku, Česku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Černé hoře, na sever zasahuje do východního Pobaltí, dále roste v Bělorusku, na Ukrajině, v Moldávii a Rusku.
Rozšíření v ČR: Matizna rostla kdysi na sedmi lokalitách v Polabí a Pomoraví, v současné době existují jen dvě lokality na střední Moravě - Hrdibořické rybníky a Černovírské slatiniště. Na obě lokality byl druh zpětně vysazen z kultury pocházející z Hrdibořic.
Ohrožení: Matizna v Česku téměř vyhynula, neboť byly odvodňováním a přeměnou na zemědělskou půdu zničeny její biotopy - vlhké a slatinné louky. Udržení vyšší hladiny podzemní vody je problematické i v současné době. Druh je konkurenčně slabý, proto by došlo k jeho ústupu i při absenci kosení a zarůstání lokality dřevinami.
Péče o druh: Na obou lokalitách jsou pravidelně sečeny luční biotopy. Seč se provádí dvakrát do roka, aby se snížila konkurence ostatních lučních druhů (první seč se provádí do začátku června, druhá až po dozrání nažek). Dále se realizuje řada speciálních opatření k posílení druhu, které provádějí specializované firmy nebo nevládní organizace ochrany přírody. Spočívají ve výsevech semen, vysazování napěstovaných semenáčků, obsekávání skupin rostlin a dalších zásazích.
Literatura:
Záchranný program pro Angelica palustris je k dispozici na stránkách www.zachranneprogramy.cz.
Slavík B. (1997): Ostericum Hoffm. – matizna. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 403–404, Academia, Praha.
https://botany.cz/cs/angelica-palustris/ (28.10.2020)
Autor popisu: Dana Turoňová, Eliška Blažejová
KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 2. 2025]
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 2. 2025]