Ekologie a biologie:
Lipan je bentopelagický druh obývající středně velké a velké vodní toky. Vyhovují mu především úseky, kde se střídá proud na mělkých prazích a brodech s klidnější hlubší vodou, případně i s tůněmi. V těchto místech je dno převážně kamenito-štěrkovité a písčité. Lipanovi vyhovují nekrytá otevřená místa ve vodě, nevyžaduje úkryty jako pstruh obecný. S narůstající velikostí vyhledává stanoviště s hlubší a proudivější vodou. I když lipan podhorní patří mezi chladnomilné ryby, s vysokým nárokem na obsah kyslíku ve vodě, snáší mírné organické znečištění a je rovněž odolnější vůči vyšším teplotám vody v letním období než pstruh obecný. V některých případech se u nás lipan přizpůsobil i životu ve stojatých vodách, kde se zdržuje převážnou část roku a vytahuje odtud pouze v době tření na trdliště do přítoků.Lipan je typickým bentofágem. Hlavní složku potravy tvoří především larvální stadia vodního hmyzu, na prvém místě jepic, chrostíků a pakomárů. Významnou složku potravy tvoří také náletový hmyz na hladině. Pouze největší jedinci žijí samotářsky a mají sklon k vytváření teritoria. Lipan je druh litofilní, zakrývající, resp. zahrabávajících jikry. Dno trdliště je tvořeno štěrkem, drobnými oblázky a pískem, pouze ojediněle i jemnějším substrátem.
Celkové rozšíření:
Areál rozšíření lipana podhorního zaujímá větší část Evropy. Na východě tvoří hranici jeho přirozeného výskytu horský hřeben Uralu. Na západě se vyskytuje tento druh ve vodách Anglie a jižní části Skotska, chybí v Irsku. Ve Francii se vyskytuje v pramenné oblasti Loiry, v alpské části Rhôny a ve francouzské části povodí Rýna. Dále areál rozšíření lipana zahrnuje Německo, Dánsko, téměř celou část Skandinávského poloostrova včetně Finska. V Polsku se vyskytuje především v příbřežní severovýchodní části a dále v jižní části. Je rozšířen v České republice, na Slovensku, ve Švýcarsku, v severní Itálii, v Rakousku a ve vhodných vodách povodí Dunaje. Areál rozšíření lipana zahrnuje úmoří Severního ledového moře od řeky Tana na západě až po řeku Kary na východě, dále pak přítoky Bílého a Baltského moře. Žije v tocích horního a středního povodí Volhy. Dále je rozšířen v přítocích Kamy, v horní části povodí Uralu a v horní části povodí Dněstru. Chybí v povodí řek Dněpr, Don, Kubáň, na Krymu, Kavkaze, v Malé Asii a v Turkestánu. Lipan nežije též v jihozápadní Francii včetně povodí Garony, dále ve Španělsku, v Portugalsku a na Apeninském poloostrově. Na Balkáně se vyskytuje tento druh v přítocích Dunaje. Řeka Luča představuje nejjižnější výskyt tohoto druhu, ojediněle se vyskytuje i v přítocích nejsevernější části Jaderského moře (řeka Soča).
Rozšíření v ČR:
Rozšíření lipana podhorního u nás zaznamenalo v průběhu doby značné proměny. V minulosti byl uváděn výskyt lipana v Labi, Úpě, Metuji, v Tiché a Divoké Orlici, Jizeře, Vltavě, Blanici, Lužnici, Nežárce, Odře.Lipan podhorní se nyní vyskytuje v tekoucích vodách, vzácně se přizpůsobil i některým stojatým vodám v povodí Labe, Odry i Moravy.
