Ekologie a biologie:
Střevle potoční je typicky hejnová krátkověkká rybka, dožívající se do pěti let a dorůstající okolo 10 cm. Preferuje horské a podhorské toky, ale vyskytuje se i v nížinných tocích. Ojediněle osídluje i průtočné rybníky a některé horské a podhorské nádrže. I v potocích a říčkách si střevle vybírají spíše tůně a místa s mírným proudem. Živí se bentosem, v létě i náletovým hmyzem a ve stojatých vodách také zooplanktonem a řasami. Tře se opakovaně od dubna do července a na trdliště vykonávájí samci a samice odděleně krátké třecí migrace. Tření probíhá v proudných úsecích nad štěrkovopísčitým dnem. Samci mají při tření nápadnou třecí vyrážku a pestré zbarvení.
Celkové rozšíření:
Patří mezi druhy s nejšírším areálem zahrnující velkou část palearktu od severního Španělska až po povodí Amuru a Anadyru, ústicího do Beringova moře. Střevle se vyskytuje nejseverněji ve Skandinávii a v částech Ruska, naopak chybí ve středním a jižním Španělsku a Itálii, na Peloponésu a do severního Irska byla introdukována.
Rozšíření v ČR:
Historicky byla střevle potoční hojná pravděpodobně na území celé republiky dosahovala vysokých početností. V současnosti je výskyt střevle ostrůvkovitý v podhůří hraničních pohoří, zcela chybí v nížinách Polabí a jižní Moravy, výrazně ubývá i v menších tocích na Vysočině.
Ohrožení:
Již od padesátých let 20. století dochází k poklesu početnosti střevle následkem úbytku vhodných biotopů regulací potoků a řek, působením průmyslového a zemědělské znečištění a acidifikaci horských toků. Významným faktorem zústává nadpočetná obsádka predátorů, dříve pstruhů, dnes spíše stanovišťně nepůvodních predátorů unikajících do toků z rybníků, např. okoun říční. Aktuálně ohrožuje střevli i sezónní vysychání menších potoků a fragmentace omezující možnosti se sem následně vrátit.
Péče o druh:
Pro podporu střevle potoční je důležité provádět revitalizaci nevhodně upravený toků, efekt lze zvýšit i budováním tůní napojených na tok. Zásadní je současné odstraňování migračních bariér umožňující šíření střevlí v toku.
Literatura:
Dušek, J. Metodická příručka pro ochranu populací, chov a repatriaci střevle potoční (Phoxinus phoxinus L.) s poznámkami o biologii druhu. Praha: AOPK ČR, 2003, 43 s.
Lusk, S., Hanel, L., Lojkásek, B., Lusková, V., Muška, M. 2017. Červený seznam mihulí a ryb České republiky. Příroda. 34: 51-82.
Matrková, J., Doležalová, P., Havelka, J., Machová, K., Hlaváč, V. Regionální akční plán pro střevli potoční (Phoxinus phoxinus) na Vysočině. Praha: AOPK ČR, Regionální střediskoSpráva CHKO Žďárské vrchy, 2017, 36 s.
