vranka pruhoploutvá

Cottus poecilopus Heckel, 1836
Říše:
Animalia
Řád:
Scorpaeniformes
Čeleď:
Cottidae
vranka pruhoploutvá
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Vranka pruhoploutvá je demerzální ryba horských potoků a říček s kamenitým dnem, kde často zasahuje až do pramenných oblastí. Ve Skandinávii žije i v oligotrofních jezerech. Aktivní je převážně za soumraku, přes den se schovává pod kameny. Pohybuje se drobnými poskoky, v případě vyrušení rychlým výpadem k nejbližšímu úkrytu. Dorůstá do 15 cm, dožívá se věku 5 až 6 let a pohlavně dopívá již 2 rokem života. Tření probíhá od březnu do dubna, samice lepí snůšku na strop dutin pod kameny, kde je samec ochraňuje. Živí se převážně různými skupinami zoobentosu, ale i fytobentosem.
Celkové rozšíření: Vranka pruhoploutvá se vyskytuje v horních partiích toků Západních a Východních Karpat zahrnující povodí Dunaje, Dněstru, Visly a Odry. Nacházíme ji i ve Švédsku a Finsku, omezeně i v Dánsku a dále na východě od povodí Obu po Lenu. Osídlila i povodí Ladožského a Onežského jezera, z jezer v severním Německu naopak vymizela.
Rozšíření v ČR: U nás se vyskytuje věšinou ve vyšších nadmořských výškách než vranka obecná v povodí Moravy a Odry. Konkrétně je známá z Moravy nad Bludovem, toků odvodňujících Oderské vrchy, Moravice na Slezkou Hartou, povodí Bečvy, Ostravice, Morávky a Olše. Izolovanou lokalitu představují populace ve Žďárských vrších, které byly pravděpodobně introdukovány s násadou pstruhů.
Ohrožení: Vranku pruhoploutvou ohrožuje fragmentace a nevhodné úpravy toků, zvýšené splachy z odlesněných ploch a v posledních letech vysychání drobných vodotečí a odběry vody pro zasněžování.
Péče o druh: Druh nevyžaduje zvláštní péči, stav populací vranky pruhoploutvé žijící v povodí Odry a Moravy můžeme označit jako příznivý a stabilní.
Literatura: Baran, R. Kubečka, J., Kubín, M., Lojkásek, B., Mrkvička, T., Ricard, D., Rulík, M. 2015. Abundance of Cottus poecilopus is influenced by O2 saturation, food density and Salmo trutta in three tributaries of the Rožnovská Bečva River, Czech Republic. Journal of Fish Biology 86: 805-811.
Kubín, M., Lusk, S. 2012. Rybí osídlení vybraných přítoků Rožnovské Bečvy. Acta Carp. Occ. 3: 86-94.
Lusk, S., Bartoňová, E., Lusková, V., Lojkásek, B., Koščo, J. 2008. Vranka pruhopoutvá Cottus poecilopus - rozšíření a genetická diverzita v povodí řek Morava, Odra (Česká republika) a Hornád (Slovensko). Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i,. Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VII). ISBN 978-80-87189-01-6.
Autor popisu: Milan Muška

Muška M. 2011: Pracovní číselník ryb České republiky.