Ekologie a biologie:
Karas obecný je rybou hustě zarostlých stojatých a mírně tekoucích vod. Přirozeně se vyskytoval pouze v záplavových územích větších řek, člověkem byl vysazen do důlních jezer, písníků a menších zabaněných rybníků. Jako druh krátkodobě přežívající i v anoxickém prostředí, osídluje společně s piskořem pruhovaným či sekavcem často extrémní prostředí částečně vysychavých tůní a ramen, kde může jeho populace dosahovat vysokých hustot a vytváří zde tzv. zakrslou nízkotělou f. humulis. Svou obrovskou fenotypickou plasticitu ukazuje karas i za přítomnosti predátorů, kdy v populaci naopak převládají výrazně vysocí jedinci, což zvyšuje jejich unikovou rychlost. Karas obecný nevytváří početná a nápadná hejna, žije skrytým způsobem života a aktivní je převážně za soumraku. V potravě preferuje zooplankton nad bentosem, hojně konzumuje i detrit a vodní rostliny. Karas je typický fytofil, třoucí se výhradně na vodní rostliny a dospívá již druhým rokem života.
Celkové rozšíření:
Přirozený areál zahrnuje celou Evropu východně od Rýna až po východní Sibiř k povodí řeky Kolymy, vyjma západní části Skandinávie. Do Francie a Anglie byl historicky vysazen, introdukován byl také do Itálie a Španělska.
Rozšíření v ČR:
Areál druhu se dlouhodobě zmenšuje, v povodí Odry již téměř vymizel. V současnosti se vyskytuje karas obecný ještě hojněji v povodí Lužnice, Berounky, Ohře a Sázavy, dále v oblasti soutoku Moravy a Dyje i ve vyšších partiích těchto řek.
Ohrožení:
Hlavní příčinou úbytku populací karase obecného bylo v minulosti omezování záplavových území a regulace řek. Z rybníků vymizel následkem intenzifikace chovu kapra. Hlavním ohrožujícím faktorem je v současnosti ale kompetice s invazivním karasem stříbřitým, umocněná sexuálním prazitismem a postupnou genetickou degradací původních populací křížením skarasem stříbřitým.
Péče o druh:
Pro druh je dlouhodobě doporučováno zpracování záchraného programu. Ten musí jasně identifikovat původní populace karase obecného nezasažené křížením s k. stříbřitým a ty důsledně chránit. Inspirací může být púspěšný projekt na záchranu karase aplikovaný v Anglii. Pro podporu druhu lze využít i nové či revitalizované vodní nádrže budované v rámci podpory zadžování vody v krajině či existující rybníky s extenzivním hopodařením pro účely ochrany přírody.
Literatura:
Lusková, V., Bartoňová, E., Lusk, S. 2008. Karas obecný Carassius carassius, LINNAEUS, 1758 v minulosti obecně rošířený a v současnosti ohrožený druh v České republice. Biodiverzita ichtyofauny ČR VII: 46–53.
Rylková, K., Kalous, L. 2013. Genetic diversity in the genus Carassius (Teleostei: Cyprinidae) in the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem. 77: 73–79.
Knytl, M., Kalous, L., Rylková, K., Choleva, L., Merilä, J., Ráb, P. 2018. Morphologically indistinguishable hybrid Carassius female with 156 chromosomes: A threat for the threatened crucian carp, C. carassius, L. PLoS ONE 13(1): e0190924.
Papoušek, I., Vetešník, L., Halačka, K., Lusková, V., Humpl M., Mendel. J. 2008. Identification of natural hybrids of gibel carp Carassius auratus gibelio (Bloch) and crucian carp Carassius carassius (L.) from lower Dyje River floodplain (Czech Republic). J. Fish Biol 72: 1230–1235.
Sayer, C.D., Emson, D., Patmore, I.R., Greaves, H.M., West, W.P., Payne, J., Davies, G.D., Tarkan, A.S., Wiseman, G., Cooper, B., Grapes, T., Cooper, G., Copp, G.H. 2020. Recovery of the crucian carp Carassius carassius (L.): Approach and early results of an English conservation project. Aquatic Conserv: Mar Freshw Ecosyst. 1-14.
