jeseter malý

Ekologie a biologie: Jeseter malý je potamofilním, netažným, sladkovodním druhem a jen v severozápadní části Kaspického moře se zdržuje i v brakické vodě. Zdržuje se v korytě řeky, v jámách, při pobřeží jen u strmých břehů nad hlubokou vodou. Kalným vodám se vyhýbá. V době zvýšeného stavu vody, kdy se zakalení zvyšuje, stahuje se do hlubin a dočasně i do bočních průtočných ramen. Velmi zřídka se vyskytuje i v jezerech. Ve velkých údolních nádržích se zdržuje v úsecích, kde se ještě projevuje vliv přítoku. Tento druh žije jednotlivě nebo v menších skupinách, jen v době tření a zimování se sdružuje do velkých hejn. Živí se larvami a kuklami dvoukřídlého hmyzu, jepicemi, měkkýši, chrostíky a máloštětinatci. V době tření hejna jeseterů táhnou proti proudu na trdliště. Tření probíhá v proudnici toků. Jeseter malý je ve srovnání s jinými jeseterovitými krátkověkým druhem.

Celkové rozšíření: Areál rozšíření zahrnuje řeky vtékající do Černého, Azovského a Kaspického moře, vyskytuje se však i v systému Baltského moře (jezera Onega a Ladoga) a Barentsova moře (Severní Dvina), kam byl zřejmě introdukován. Dále žije v povodí Jeniseje, Obu, Pečory a Amuru.V Dunaji se vyskytoval pravidelně až k Pasovu, zřídka i výše k Regensburgu a Ulmu. Z tohoto úseku Dunaje táhl i do Salzachu až k Laufenu a do Isaru až k Landshutu.

Rozšíření v ČR: Ještě v roce 1966 se na Moravě se vyskytoval až k Suchohradu. Od druhé poloviny 90. let dvacátého století se objevují sporadické údaje o jeho možném výskytu v Dyji po Břeclav a v dolní části Moravy. Jeho budoucí výskyt je vysoce pravděpodobný, neboť vzhledem ke stálému vysazování do Dunaje jeho stavy rostou.

Ohrožení: Poněvadž je vysazován pod hrází vodního díla Gabčíkovo, jeho migrace je závislá prostupnosti tohoto vodního díla (např. plavebními komorami).

Autor popisu: Milan Muška