saranče skalní

Ekologie a biologie: Saranče Stenobothrus eurasius bohemicus obývá strmé skalnaté stráně s písčitými místy bez vegetace (svaz Festucion valesicae Klika 1931, podsvaz Festucenion valesiacae) na jižních nebo jihovýchodních svazích. Mikroklima lokalit je tak teplé a suché, že dokonce během zimy se sněhová pokrývka udrží pouze několik dní. Teplé a suché mikroklima lokalit, důležité pro larvální vývoj, je pravděpodobně nejdůležitějším faktorem podmiňujícím výskyt tohoto druhu. Druhové složení fytocenózy není důležité vzhledem k polyfágii sarančí. Druh má jedinou generaci v roce. Nymfy se líhnou pravděpodobně v květnu, dospívají v červenci a aktivují do října.

Celkové rozšíření: Saranče Stenobothurs eurasius je rozšířena ve stepní zóně střední a jihovýchodní Evropy a Sibiře. Ve střední Evropě se vyskytuje ostrůvkovitě na stepních lokalitách. Bylo popsáno celkem šest poddruhů

Rozšíření v ČR: Tato saranče byla nalezena Mařanem v severních Čechách na několika lokalitách v Českém středohoří a na základě těchto nálezů byl popsán nový endemický poddruh Stenobothrus eurasius bohemicus. V současnosti je jeho výskyt znám ze sedmi lokalit.

Ohrožení: Společenstva svazu Festucion valesicae sloužila v minulosti jako pastviny. Spásání působí narušení povrchu půdy, mění konkurenční poměry mezi druhy, otvírá volné prostory nutné pro generativní obnovu, odstraňuje přebytečnou biomasu a zabraňuje nežádoucí sukcesi společenstva. Vzhledem k tomu, že tento vliv pominul, jsou skalní stepi a xerotermní trávníky jsou ohroženy zarůstáním, a to především náletem dřevin, které postupně směrem odspodu obsazují konvexní části svahů. Postupnému zarůstání nezabrání ani extrémní mikroklima lokalit. Na všech lokalitách se vyskytují části zarostlé či zarůstající keři a náletem dřevin, části zarostlé bylinami a pokryté drny vyšších trav a v centrálních částech jsou zachovány xerotermní trávníky či skalní spoře porostlé stepi. V současné době jsou zarůstáním nejvíce ohroženy nejmenší lokality.

Péče o druh: Na lokalitách saranče Stenobothrus eurasius je žádoucí obnovit pastvu malého smíšeného stáda ovcí a koz. Kozy jsou vhodné především proto, že jsou schopné spásat nálety dřevin. Na místech zarostlých dřevinami je nutné nálet pravidelně odstraňovat. Pokud se na lokalitě hromadí stařina, je třeba ji odstraňovat vypalováním v zimním období na zamrzlé půdě. Vypalování by se mělo provádět po částech v jednotlivých letech, nikdy ne na celé lokalitě najednou.

Literatura: Holuša J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu saranče (Stenobothrus eurasius). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 9 str.
Holuša J., 2005: Monitorování saranče Stenobothrus eurasius (Orthoptera: Acrididae) v roce 2005 a srovnání populačních hustot za sezóny 2003-2005. Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 9 str.
Holuša J., 2006: Pilotní intenzívní a extenzívní monitoring evropsky významného druhu Stenobothrus eurasius (Orthoptera: Acrididae) v roce 2006 a srovnání populačních hustot za sezóny 2003-2006. Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 22 str.
Holuša J., Holuša O., 2002: Occurrence of grasshopper Stenobothrus eurasius bohemicus(Caelifera: Acrididae) in the Czech Republic. Articulata 17: 89-93
Mařan J. 1958: O výskytu Stenobothrus (subg. Stenobothrodes Tarb.) eurasius Zub. v Československu. Acta Ent. Mus. Nat. Pragae 32: 537-543
Petříček V. a kol., 1999: Péče o chráněná území I. AOPK Praha 1-452 str.

Autor popisu: Radek Hejda