Ekologie a biologie:
Klínatka žlutonohá obývá zvláště nížinné řeky, středně velké až veletoky, široké obvykle alespoň desítky metrů až stovky metrů. Vzácněji se vyskytuje také v pomalu tekoucích menších řekách, kanálech nebo slepých ramenech řek. Hloubka řek s výskytem se pohybuje od několika decimetrů do více metrů. Vyskytuje se jen v nízkých nadmořských výškách. Larvy žijí na dně tekoucích vod, často zahrabání v horní vrstvě dna (až na přední část hlavy a anální pyramidu, které vyčnívají ze dna), obvyklý charakter dna je písčitý až písčitobahnitý, často s vyšším obsahem detritu. Přítomnost většího množství vodních rostlin není druhem vyžadována. Dostatečnou ochranu před vlivem proudu představuje dno, resp. hraniční vrstva bezprostředně nad ním; druh jednoznačně upřednostňuje mikrobiotopy s pomalu tekoucí vodou. Larvy se živí převážně menším vodním hmyzem, nevykazují významnou potravní preferenci. Také dospělci jsou vzhledem ke své kořisti málo selektivní. Jediná generace v roce; vývoj larev je dvouletý až čtyřletý, ve střední a západní Evropě nejčastěji tříletý. Zimujícím stadiem jsou larvy, případně vajíčka, larvičky se líhnou obvykle již do několika týdnů (2–5 v závislosti na teplotě). Larvální vývoj prochází 14 vývojovými instary. Líhnutí imag probíhá v závislosti na teplotě vody od třetí květnové dekády do konce července, nejintenzivněji v druhé polovině června. Doba aktivity imag trvá od počátku června do druhé poloviny září (výjimečně až do počátku října).
Celkové rozšíření:
Palearktický druh (eurosibiřský faunistický prvek s centrem areálu ve východní Evropě). Areál se rozprostírá v prostoru mezi západní Evropou (Francií) a východní částí Asie (východní Sibiř). Do střední Evropy zasahuje areál výskytu z východu. Z našich sousedních zemí je G. flavipes relativně běžný v Polsku.
Rozšíření v ČR:
V České republice se vyskytuje klínatka poměrně vzácně, ostrůvkovitě. Početnější populace lze předpokládat v Polabí (především Labe mezi Hradcem Králové a Litoměřicemi), na středním (Bzenecko) a dolním (Břeclavsko, Hodonínsko) toku Moravy a na dolním toku Dyje. Na severu Moravy a ve Slezsku jsou známy jen sporadické nálezy imag na Odře – Novojičínsko, Ostravsko, Bohumín na Karvinsku. V Čechách jsou evidovány jednotlivé ojedinělé nálezy na menších tocích (Berounka, Ploučnice, Chrudimka).
Ohrožení:
Tuto vážku je ohrožují především úpravy vodních toků, zpevňování břehů, přehradních nádrží, těžba sedimentů z říčních koryt. Nebezpečím pro tento druh může být dále znečišťování vody průmyslem a zemědělskou činností.
Péče o druh:
Jako u většiny bezobratlých živočichů spočívá ochrana klínatky v důsledné ochraně jejího biotopu. Je třeba zachovat dostatečně dlouhé úseky meandrujících řek s nezpevněnými břehy a přirozeným dnem. Na evropsky významných lokalitách, ale i v přilehlých úsecích je nutné především vyloučit úpravy koryta, stavbu jezů a dalších vodních děl. Velké riziko představuje odstraňování sedimentů ze dna vodních toků. Tato ochranná omezení pomohou chránit nejen klínatku žlutonohou, ale i řadu dalších ohrožených živočichů vázaných na říční sedimenty a nezpevněné břehy.
Literatura:
DIJKSTRA K.-D.B. & LEWINGTON R. (ed.) (2006): Field guide to the dragonflies of Britain and Europe. British Wildlife Publishing, Gillingham. 320 pp.
DOLNÝ A., BÁRTA D. et al. (2007). Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. Vydání 1. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim. 672 pp.
DOLNÝ A., HARABIŠ F. & BÁRTA D. (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia Praha. 342 pp.
WALDHAUSER M. & ČERNÝ M. (2015): Vážky České republiky - Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. 2. doplněné vydání. Český svaz ochránců přírody Vlašim. 188 pp.
