vrkoč bažinný

Ekologie a biologie: Vrkoč bažinný je svým výskytem vázán na pěnovcová prameniště, vápnité nížinné močály, zarostlé břehy vodních nádrží, řek, kanálů, jezer a rybníků, kde často vylézá na stonky či listy živých i odumírajících pobřežních trav, ostřic a rákosin. Zejména během podzimu vylézá tento druh vysoko na vegetaci. V průběhu zimy se jedinci zdržují zejména v opadové vrstvě či chomáčích trávy. Druh vyžaduje stálou vlhkost, teplotu vegetační doby a dostatečně bazické prostředí.Vrkoč bažinný je hermafrodit, přičemž hlavní reprodukční období nastává v létě. Největší množství juvenilních jedinců lze zaznamenat v podzimním období.

Celkové rozšíření: Vrkoč bažinný je vzácný reliktní druh, který je v celé střední Evropě na ústupu již od středního holocénu. V současnosti je jeho rozšíření atlantsko-mediteránní. Nejsilnější populace jsou známy ze západní a střední Evropy. Je rozšířen v oblasti od Irska po Kavkaz a jižně zasahuje až do severní Afriky.

Rozšíření v ČR: Recentně se vrkoč bažinný vyskytuje v aluviálních mokřadních lokalitách v údolích Pšovky a Liběchovky v oblasti CHKO Kokořínsko a dále v obdobných biotopech v nivě říčky Bělé poblíž Bělé pod Bezdězem. Silné populace jsou známy i z jihomoravských lokalit u Božic a Břežan na Znojemsku. Naprosto odlišná stanoviště představují prostorově značně omezené plochy lučních flyšových průsaků se silným srážením pěnovce, které se nacházejí v oblasti Bílých Karpat.

Ohrožení: Za hlavní ohrožující vlivy dnes považujeme zejména změnu vodního režimu na lokalitách, znečištění vlivem chemizace a postupné zarůstání vegetací a náletovými křovinami. Řízená pastva dobytka by mohla rovněž negativně ovlivnit populace vrkoče bažinného v souvislosti s rozrytím a rozdupáním lokality, nicméně vzhledem k charakteru silně podmáčených lokalit nepřichází příliš často v úvahu. Obecně tento druh poškozuje i vypalování vegetace a použití biocidů a hnojiv na stanovištích a jejich okolí.

Péče o druh: V prvé řadě je podstatné zejména zachování existujícího hydrologického režimu na lokalitách s výskytem vrkoče bažinného. V rámci péče o druh je důležité pravidelné ruční kosení vegetace (s odstraněním biomasy později – nejlépe po usušení na seno) a odstraňování náletů dřevin, neboť při použití těžké mechanizace by mohla být lokalita poškozena.

Literatura: Beran L. 2002: Návrh monitorovacího plánu, Vertigo moulinsiana (Dupuy, 1849). - Manuscript, depon. in AOPK Praha.
Beran L. 2004: Mapování druhů Vertigo moulinsiana a Vertigo geyeri v roce 2004. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.
Horsák M. 2006: Návrh monitorovacího plánu pro plže Vertigo moulinsiana (Dupuy, 1849). - Manuscript, depon. in AOPK Praha.
Ložek V. 1992: Měkkýši (Mollusca). In: Škapec L. (ed.), Červená kniha ohrožených a vzácných rostlin a živočichů ČSFR. 3. Bezobratlí. Príroda, Bratislava, pp. 22-39.
Pokryszko B.M. 1987: On the aphally in the Vertiginidae (Gastropoda: Pulmonata: Orthurethra). – J. of Conch., 32 (6): 365-375. London.
Speight M.C.D., Moorkens E.A., Falkner, G. (Eds.) 2003: Proceedings of the Workshop on Conservation Biology of European Vertigo species. – Heldia, Band 5, 7: 1-183. München.

Autor popisu: Alois Pavlíčko