© AOPK ČR 2021
# Druh | Unio crassus Philipsson, 1788  - velevrub tupý
Další odkazy
 
# Taxonomické zařazení | říše Animalia / kmen Mollusca / třída Bivalvia / řád Unionida / čeleď Unionidae
# Checklist | HORSÁK, M., ČEJKA, T., JUŘIČKOVÁ, L., BERAN, L., HORÁČKOVÁ, J., HLAVÁČ, J. Č., DVOŘÁK, L., HÁJEK, O., DIVÍŠEK, J., MAŇAS, M., LOŽEK, V. (2020). Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics [online]. Bratislava: Institute of Zoology, Slovak Academy of Sciences, 2018 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online <http://mollusca.sav.sk/malacology/checklist.htm> checklist updated at January 12, 2021.
# Zařazení ochrany
# Počet nálezů druhu Unio crassus podle záznamů v ND OP
# Atlasy a areály rozšíření druhu v ČR
# Grafy
  • Sezónní dynamika druhu podle záznamů # Graf
  • Časové rozložení záznamů # Graf
# Popis druhu
  • Ekologie a biologie
    Velevrub tupý se vyskytuje v potocích i velkých řekách. Obývá i málo úživné toky ve vyšších nadmořských výškách. Nejsilnější výskyt je udáván z nadmořských výšek 200-250 m, silný pak v rozmezí 150-200 m a 250-300 m.Je odděleného pohlaví a samice v létě vypouští do vody velké množství glochidií. Jejich hostiteli jsou perlín ostrobřichý, jelec tloušť, ježdík obecný, střevle potoční a vranka obecná. Velevrubi se dožívají obvykle 10 až 15 let, přičemž v méně úživných tocích mohou dosáhnout věku až kolem 50 let. Živí se filtrací planktonu z vody.

  • Celkové rozšíření
    Velevrub tupý je považován za evropský druh.

  • Rozšíření v ČR
    Velevrub tupý byl na našem území velmi hojně rozšířen v minulosti, dnes je však známo pouze několik málo lokalit se stabilními populacemi. Výskyt druhu je recentně doložen z toků Cidlina a její přítoky, náhony Bečvy, Vlašimská Blanice, Odra, Ohře, Klíčava, Nežárka, Lužnice, Sázava, Rokytná, Dyje, Kyjovka a Velička.

  • Ohrožení
    Hlavními příčinami ohrožení druhu jsou znečištění toků (prokázáno u dusičnanů) společně s nevhodnými vodohospodářskými zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta a tím i negativní vliv nejen na mlže samotné, ale i rybí hostitele glochidií. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Negativně působí i přehrazení toků vodními stupni či jezy, které zamezují protiproudové migrace ryb.

  • Péče o druh
    V rámci péče o druh je nezbytné zachování existujících hydrologických podmínek na stávajících lokalitách výskytu velevruba tupého. Žádoucí je rovněž snížení znečištění zejména z bodových zdrojů, protierozní opatření v říčních nivách, případně zatravnění pásu podél toků, čímž by měl být snížen možný vliv používaných chemických prostředků na orné půdě v bezprostředním okolí toku. V neposlední řadě je velmi důležité odstraňování či zprůchodňování migračních bariér na vodních tocích výstavbou vhodně zvolených typů rybích přechodů či obtokových kanálů.

  • Literatura

    Beran L. 1993: Vyhynou v našich vodách velcí mlži?.- Ochrana přírody, 48 (10): 301 – 304.

    Beran L. 2000: Velevrub tupý (Unio crassus). - Ochrana přírody, 55 (7): 208 – 209.

    Beran L. 2002: Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam (Aquatic molluscs of the Czech Republic – distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List). – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp.

    Beran L. 2003: Unio crassus Philipsson, 1788 - velevrub tupý. Závěrečná zpráva za rok 2003. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.

    Beran L. 2005: Návrh monitorovacího plánu populace velevruba tupého (Unio crassus) v ČR. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.



  • Alois Pavlíčko
# Fotoarchiv AOPK ČR