Ekologie a biologie:
Škeblička plochá obývá větší vodní toky v nižších polohách. Její populace jsou silně rozptýlené a i v lidskou činností nezasažených tocích je obvykle nejméně početným velkým mlžem čeledi Unionidae. To platí i pro její výskyt v minulosti. Je odděleného pohlaví a samice v létě vypouští do vody velké množství glochidií. Hostitelské spektrum ryb vhodných pro vývoj glochidií je širší než u velevruba tupého (např. okoun říční, parma říční, jelec tloušť, jelec jesen). Obdobně jako většina jiných velkých mlžů čeledi Unionidae se dožívá cca 10 až 15 let. Živí se filtrací planktonu z vody.
Celkové rozšíření:
Škeblička plochá je považována za evropský druh s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších částí Evropy a zasahující na východ ke Kaspickému jezeru. Naše populace žijící v povodí Dunaje jsou některými autory považovány za samostatný poddruh či druh, podrobnější molekulárně genetické studie na toto téma však zatím chybí.
Rozšíření v ČR:
Škeblička byla u nás vždy považována za vzácného a především řídce se vyskytujícího mlže a to i v člověkem málo ovlivněných tocích. V případě České republiky byla udávána zejména z větších řek. V posledních 20 letech byl výskyt zjištěn v řadě větších řek jako je Vltava (v Praze a pod Prahou), Labe (především dolní tok), Orlice, Lužnice a Nežárka, Dyje, dolní tok Berounky a ojediněle např. z řek Sázavy, Doubravy, Radbuzy a Odry. Jak je z výše uvedeného patrné škeblička je stále na území ČR vzácná a omezená pouze na několik málo vodních toků či jejich úseků, nicméně v některých z nich vytváří i velmi početné populace. Běžnější je podle dosavadních poznatků rozhodně v Čechách, kde zasahuje i do menších řek. Ve srovnání s velevrubem tupým se nevyskytuje v menších vodních tocích či v horních úsecích řek a naopak je prozatím známa i z našich největších řek jako je Labe, Vltava a Morava.
Ohrožení:
Hlavními příčinami ohrožení druhu jsou znečištění toků společně s nevhodnými vodohospodářskými zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta a tím i negativní vliv nejen na mlže samotné, ale i rybí hostitele glochidií. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Bohužel stejně jako v případě řady jiných organismů jsou jednotlivé subpopulace škebličky ploché v současnosti ohrožovány především existencí migračních bariér. Příkladem mohou být 3 subpopulace škebličky v řece Dyji oddělené několika přehradními nádržemi a řadou jezů. Částečné zlepšení situace přináší v posledních letech stavba řady rybích přechodů na vodních tocích.
Péče o druh:
V rámci péče o druh je nezbytné zachování existujících hydrologických podmínek na stávajících lokalitách výskytu. Žádoucí je rovněž snížení znečištění zejména z bodových zdrojů. Podstatným opatřením je omezení či vyloučení nevhodných vodohospodářských zásahů a opatření k revitalizaci regulovanýých toků. V neposlední řadě je velmi důležité odstraňování či zprůchodňování migračních bariér na vodních tocích výstavbou vhodně zvolených typů rybích přechodů či obtokových kanálů.
Literatura:
Beran L. 2002: Vodní měkkýši České republiky - rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. [Aquatic molluscs of the Czech Republic – distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List]. – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp.
Beran L. 2013: Freshwater molluscs of the Dyje (Thaya) river and its tributaries – the role of these water bodies in expansion of alien species and as a refuge for endangered gastropods and bivalves. – Folia Malacol. 21(3): 143-160.
http://dx.doi.org/10.12657/folmal.021.018
Beran L. 2013: Je škeblička plochá skutečně vzácná? Z červené knihy našich měkkýšů. – Živa, 3: 121-122.
Lopes-Lima, M., Sousa, R., Geist, J., Aldridge, D. C., Araujo, R., Bergengren, J., Bespalaya, Y., Bódis, E., Burlakova, L., Van Damme, D., Douda, K., Froufe, E., Georgiev, D., Gumpinger, C., Karatayev, A., Kebapçi, Ü., Killeen, I., Lajtner, J., Larsen, B. M., Lauceri, R., Legakis, A., Lois, S., Lundberg, S., Moorkens, E., Motte, G., Nagel, K.-O., Ondina, P., Outeiro, A., Paunovic, M., Prié, V., von Proschwitz, T., Riccardi, N., Rudzīte, M., Rudzītis, M., Scheder, C., Seddon, M., Şereflişan, H., Simić, V., Sokolova, S., Stoeckl, K., Taskinen, J., Teixeira, A., Thielen, F., Trichkova, T., Varandas, S., Vicentini, H., Zajac, K., Zajac, T. and Zogaris, S. (2016): Conservation status of freshwater mussels in Europe: state of the art and future challenges. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12244
Van Damme D. 2011: Pseudanodonta complanata. The IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3.
