Ekologie a biologie:
Nejčastěji obývá toky a vodní plochy s dobře rozvinutými břehovými porosty listnatých dřevin. Přednost dává pomalu tekoucím až stojatým vodám s dostatečnou hloubkou a omezeným kolísáním vodní hladiny (rybníky, větší odstavená říční ramena, zdrže nad jezy, jezera po těžbě štěrkopísku).
Bobr je býložravec, konzumující především mladé větve listnatých dřevin (topol, vrba, javor, jasan,). Kácení dřevin je nejintenzivnější během podzimních a zimních měsíců. Při kácení preferuje dřeviny o průměru do 20 cm. V letním období jsou hlavní složkou potravy byliny. Bobři obývají nory, které hrabou v březích vodních toků či nádrží. Na malých mělkých tocích staví hráze, čímž zvyšují hladinu vody, aby východy z nor byly skryty pod vodní hladinou a tedy bezpečné. Bobři žijí v párech, které obhajují teritorium (na vodních tocích mívá délku od několika set metrů asi do 2 km). Převažuje soumračná a noční aktivita. Mláďata se rodí v dubnu až srpnu, v jednom vrhu jich je 2-5.
Celkové rozšíření:
V současnosti zahrnuje areál rozšíření bobra Norsko, Švédsko, Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, severní a střední Rusko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko a Českou republiku. Žije téměř na celém německém úseku Labe, v Meklenbursku a ve střední a západní části Německa v povodí Rýna. Velká populace žije v Bavorsku a Rakousku na Dunaji, Innu a jejich přítocích. Ve Francii se bobr postupně šíří k severu z původní populace na dolní Rhôně a z vysazené populace na Loiře. Repatriace proběhla i ve Švýcarsku, Dánsku, Maďarsku a Chorvatsku.
Rozšíření v ČR:
V ČR je plošně osídleno povodí Moravy. Kontinuálně se bobří teritoria vyskytují na toku Berounky a jejích přítoků. Podobně je spojitý výskyt na řece Labi od Hřenska po soutok s Vltavou, přičemž bobři postupně osídlují i střední a horní část Labe. Dále dochází k postupnému šíření po hlavních tocích Vysočiny a jižních Čech. Plošný výskyt zatím není v kraji Libereckém, Královehradeckém, Jihočeském a na Vysočině. Roztroušeně jsou také zatím osídleny naše pohraniční hory.
Ohrožení:
V minulosti byl bobr vyhuben jakožto cenný zdroj kožešiny, masa a výměšku pachových žláz. Bobři byli pronásledováni v některých oblastech i pro škody způsobené na hrázích rybníků. Znečištění toků nemá na bobra významný vliv, podstatnější negativní dopad mohou mít změny v charakteru řečiště (úpravy břehů a břehových porostů). Problém mohou představovat střety s dopravními prostředky. V současnosti však na našem území dochází k postupnému nárůstu početnosti a šíření bobra do nových oblastí. To je spjato se vznikem konfliktů mezi životními projevy tohoto druhu, zákonnou ochranou a zájmy člověka v krajině. V důsledku toho dochází k nelegálnímu odstraňování hrází a místy i k nezákonnému odlovu předmětného druhu.
Péče o druh:
Na území ČR aktuálně dochází k postupnému nárůstu početnosti a šíření bobra do nových oblastí. Vedle nárůstu četnosti konfliktů na řadě míst ČR vznikají bobří hráze, které zvyšují retenci vody v krajině a vytváří mokřady se všemi pozitivy, které tyto ekosystémy přináší.
