rys ostrovid

Ekologie a biologie: Za primární prostředí rysa v Evropě a na Sibiři se považují lesy všeho druhu, obývá však i tundru v severních oblastech, středoasijské stepi a polopouště.
Je to samotářské teritoriální zvíře, okrsky jedinců stejného pohlaví se mohou z malé části překrývat. Teritorium samce bývá větší a obsahuje i více teritorií samic. Rys je aktivní hlavně v noci. Jeho potrava je dosti rozmanitá, nejdůležitější složku tvoří menší kopytníci. V našich podmínkách je zcela dominantní srnec. V oblastech, kde zvěř nebyla na přítomnost rysa zvyklá dosahuje zastoupení srnce v potravě vyšší podíl, než v místech s tradičním výskytem rysa.

Celkové rozšíření: Rys ostrovid byl kdysi rozšířen v celé Evropě s výjimkou Pyrenejského poloostrova a některých ostrovů, na východ jeho areál sahá na Sibiř a do horských oblast Střední Asie. Současný výskyt rysa je v Evropě rozdělen do několika víceméně izolovaných populací.

Rozšíření v ČR: Na většině území České republiky byl rys vyhuben v průběhu 18. století. V současné době jsou v České republice dvě hlavní oblasti stálého výskytu – jihozápadní Čechy a Beskydy a dvě oblasti se značně kolísavou početností – Jeseníky a Labské pískovce

Ohrožení: Hlavní příčinou ohrožení rysa ostrovida je přímé pronásledování ze strany člověka. Významným faktorem se však stává i fragmentace vhodných biotopů a vysoká míra rušení. Nejdůležitější součástí ochranářských opatření je tedy osvěta a to především mezi mysliveckou veřejností.

Péče o druh: Vzhledem k potravním a prostorovým nárokům druhu je nezbytné zajistit územní ochranu na ploše o rozloze v řádech desítek km2. Jádrové oblasti těchto území musí splňovat požadavky na vysokou lesnatost a množství kořisti. K minimalizaci možných střetů je vhodné v místě chovu hospodářských zvířat přijmout opatření na jejich obranu (oplocení, elektrické ohradníky, strážící psi). Důležitou součástí ochranářských opatření je také osvěta a to především mezi mysliveckou veřejností.

Autor popisu: Vladimír Hanzal