Sticta fuliginosa

Ekologie a biologie: Druh roste na mechatých kmenech starých listnáčů ve stabilních, pralesovitých porostech. Je extrémně citlivý na znečištění ovzduší a změny mikroklimatu. Dříve se u nás vyskytoval rovněž na mechatých skalách či balvanech poblíž potoků v klimaticky mírnějších polohách.

Celkové rozšíření: Vlhké oceánické oblasti obou polokoulí. Moderní molekulární studia naznačují, že se jedná o komplex více druhů s různými typy rozšíření. Sticta fuliginosa s. str. je i po rozštěpení na menší taxony subkosmopolitně rozšířeným druhem. Nedávno popsaný taxon Sticta fuliginoides, který se u nás může vyskytovat, je znám ze západní Evropy, východní části Severní Ameriky a Kolumbie. V České republice je druh historicky znám pouze z několika málo lokalit s těžištěm ve vlhké hraniční oblasti v okolí Modravy, v součastnosti jeho výskyt nebyl ověřen.

Ohrožení: Druh patří do skupiny pralesovitých epifytů, které jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší a změny prostředí, v podstatě ho není možné nalézt jinde, než v zachovalých zbytcích pralesovitých porostů s dostatečnou vlhkostí a mikroklimatem. Pro výskyt druh je důležitým předpokladem především přítomnost vhodných substrátů – přítomnost starých až přestárlých listnatých stromů. Saxikolní populace v nižších polohách již téměř jistě vyhynuly díky znečistění ovzduší, vodohospodářským a lesnickým zásahům a také intenzifikaci zemědělství.

Literatura: Černohorský Z., Servít M., Nádvorník J. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR I. – Nakl. ČSAV.
Jørgensen P. M., Tønsberg T. (2007): Lobariaceae. – Nordic Lichen Flora 3: 77–86.
Liška J., Palice Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66.
Magain N. & Sérusiaux E. (2015): Dismantling the treasured flagship lichen Sticta fuliginosa (Peltigerales) into four species in Western Europe. – Mycological Progress 14(97): 1– 33.
Vězda A., Liška J. (1999): Katalog lišejníků České republiky. – Bot. ústav AV ČR Průhonice.

Autor popisu: David Svoboda a kol.