Ekologie a biologie:
Tento druh preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělce ve dne zastihneme nejčastěji na porostech nektaronosných rostlin, především sadce konopáče (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu generaci v roce, dospělci se vyskytují od konce června do začátku září, s vrcholem letu v poslední dekádě července a první polovině srpna. Létá ve dne i v noci, v noci je možné jej přilákat na světlo. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky nebo zimolezy). Housenky se líhnou v září, přezimují a kuklí se v květnu následujícího roku při povrchu země v zápředku.
Celkové rozšíření:
Přástevník kostivalový je druhem se západopalearktickým typem rozšíření. Vyskytuje se od Pyrenejského poloostrova a jižní Anglie po západní Rusko (jižní Ural), v jižní části areálu druh zasahuje až do Íránu a jižního Turkmenistánu. Na jih zasahuje až na Sicílii, severní hranice rozšíření v Evropě prochází jižní polovinou Německa a jižním Polskem a Pobaltím. Zaletuje i do Finska.
Rozšíření v ČR:
V České republice se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách. V minulosti byl dost rozšířený, dnes je lokálně hojný převážně v termofytiku, především v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, v Českém krasu, Českém středohoří, na Moravě především v Moravském krasu, na Pálavě a v NP Podyjí. Vymizel naopak ze západních a východních Čech a z větší části Českomoravské vrchoviny.
Ohrožení:
Druh není v České republice ohrožen. Typická místa jeho výskytu - skalní lesostepi - jsou však ohrožena zarůstáním a absencí aktivní péče.
Péče o druh:
Intenzivní hospodaření na lokalitách (intenzivní pastva s plošným sečením nedopasků, plošné sečení luk a vícenásobná seč) je hodnocen negativně z důvodu ničení obývaného habitatu i populace. Pozitivní je naopak extenzivní způsob hospodaření spolu s odstraňováním náletových dřevin, regulace porostu a nelesní vegetace mozaikovitým sečením (jedenkrát ročně) nebo řízenou extenzivní pastvou. Absence managementu vede k přirozeným změnám stanoviště (zarůstání), které se stávají sjeně jako negativní vlivy problematické v případě, že se v okolí nenachází další vhodný habitat, který by zajistil přežití dané populace. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno negativně spolu s plošným používáním biocidů na lokalitách i v jejich nejbližším okolí.
Literatura:
Konvička M. a Beneš J. (2006): Metodika monitoringu evropsky významného druhu přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Unpubl. 8 pp. MS, Praha: AOPK ČR.
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Marhoul P. a Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách. 201 pp. Praha: AOPK ČR.
