Ekologie a biologie:
Biotop: Okraje řídkých borových lesů a suchých světlých dubohabřin, lesostepi, váté písky, skalnatá stanoviště. V poslední dekádě největší populace na náhradních biotopech v lomech, na haldách a na výsypkách a odkalištích elektráren. Živná rostlina housenek: Více druhů trav – především kostřava ovčí (Festuca ovina agg.) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus); dále pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), bojínek tuhý (Phleum phleoides), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), jílek vytrvalý (Lolium perenne) aj. Vývoj: Jednogenerační (červenec – září), relativně dlouhověký motýl. Vajíčka kladena jednotlivě, samice při kladení preferuje drobné neduživé trsy trav obklopené substrátem bez vegetace. Larvy žerou v noci, za chladného počasí i ve dne. Před vedrem se skrývají pod povrchem substrátu: pod kameny, ve škvírách, v písku atd. Na takových místech i přezimují a zde se i kuklí.
Celkové rozšíření:
Evropský. Západní, střední a jižní Evropa včetně Britských ostrovů, v jižní Skandinávii a Pobaltí pouze při pobřeží, rozšíření v jihovýchodní a východní Evropě nejasné vzhledem k přítomnosti několika dalších příbuzných druhů.
Rozšíření v ČR:
V minulosti nejrozšířenější z tzv. velkých okáčů – vyskytoval se v nížinách a teplých pahorkatinách po celém území státu, přičemž na téměř celém území zaznamenal drastický ústup. V Čechách po roce 2005 již pouze v několika populacích v Českém středohoří, Českém krasu (především vápencové lomy) a v okolí Prahy (především Prokopské a Radotínské údolí), Kladna, Příbrami a v Poohří (tam nejvíce na odkališti Tušimické elektrárny). Na Moravě nyní nezvěstný (naposledy zjištěn v roce 1997 na Pálavě a v Podyjí).
Ohrožení:
Kriticky ohrožený, na Moravě nezvěstný. Ze všech velkých okáčů zaznamenal největší úbytek. Příčiny jsou obdobné jako u většiny xerotermofilních druhů raně sukcesních stadií: upuštění od pastvy na stepních stráních vedla k nejprve k zapojení bylinné vegetace, pak až ke spontánnímu zarůstání křovinami až lesem; mnohé lokality byly uměle zalesněny, upuštění od výmladkového hospodaření znemožnilo výskyt v řídkých a světlých listnatých hájích. Chránit i na úrovni jedinců.
Péče o druh:
Na stepních a písčinných lokalitách je třeba zabránit sukcesním změnám a obnovit extenzivní pastvu. Zabránit lesnickým rekultivacím lomů, pískoven, hlinišť a výsypek; na vhodných místech podporovat disturbanční aktivity (areály pro motokros či paintball, jezdectví, kluby vojenské historie apod.).
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
