Ekologie a biologie:
Biotop: Vyskytuje se pouze na rašeliništích a v jejich nejbližším okolí a to na plochách, kde se nacházejí porosty klikvy. Ty najdeme především v ”živých” středech rašelinišť, jakož i na opuštěných cestách vedoucích přes rašeliniště, nebo na vytěžených a regenerujících ložiscích rašelinišť či rašelinných krajích rybníků. Živná rostlina housenek: U nás pouze na klikvě bahenní (Oxycoccus palustris). Vývoj: Jednogenerační (červen – červenec). Samice klade vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů klikvy, přičemž preferuje klikvy rostoucí na vyvýšených místech rašeliniště (bulty). Mladá housenka se přes den ukrývá v rource z listů živné rostliny či zapředených lístků rašeliníku, kde také přezimuje. Kukla je uložená volně pod živnou rostlinou.
Celkové rozšíření:
Eurosibiřský. Ostrůvkovitě v západní (východní Francie, Belgie, Nizozemí) a střední (Německo, Alpské země, Polsko, Česká republika a Slovensko) Evropě, Pobaltí, Dánsku. Velmi rozšířený v celé Skandinávii a severovýchodní Evropě přes Ural a Sibiř po Altaj.
Rozšíření v ČR:
V současnosti pouze v západních a jižních Čechách: Třeboňsko, Šumava, Novohradské hory, Krušné hory, Český a Slavkovský les, Chebsko, izolovaná populace na severozápadním Plzeňsku, nejdále na východě se vyskytuje několik malých populací na západním Jihlavsku a východním Jindřichohradecku. Na Moravě a ve Slezsku nebyl doložen. Vyhynul v Jizerských horách, v severovýchodní části Krušných hor, v okolí Aše a Mariánských Lázní. Početné populace už pouze na Šumavě.
Ohrožení:
Motýl obývá striktně vymezená a často izolovaná stanoviště a nikde není hojný. Druh ohrožují na jedné straně sukcesní změny na rašeliništích následované nástupem lesa, na druhé straně všechny typy meliorací, ať už je důsledkem vysušení stanovišť a jejich následné zalesnění, nebo těžba ložisek. Většina lokalit je však nyní územně chráněna, především v Národním parku Šumava. Zde druh ohrožuje zarůstání některých lokalit dřevinami a existence nezaslepených odvodňovacích kanálů v okolí rezervací.
Péče o druh:
Zvětšení lokálních populací perleťovce lze na zarůstajících rašeliništích docílit odstraněním stromového a keřového patra, zrušením melioračních drenáží v okolí a narušením povrchových vrstev rašeliny. Takto vzniknou zamokřené a osluněné plošky, kde rychle vzroste abundance klikvy. Nárůst početnosti byl pozorován i na rašeliništích revitalizovaných po ukončení těžby rašeliny. Tam, kde populace nejsou negativně ovlivněny sukcesí či zazemňováním rašelinišť, je nejlepší strategií nezasahovat do jejich vývoje.
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
