Ekologie a biologie:
Biotop: Mokré rašelinné a slatinné louky a vlhké podhorské pastviny, případně i vysychavější stanoviště s výskytem živné rostliny. Živná rostlina housenek: V ČR pouze čertkus luční (Succisa pratensis). Vývoj. Jednogenerační (květen–konec června). Vajíčka kladena ve shlucích v několika vrstvách na spodní stranu listů čertkusu. Preferují přitom živné rostliny rostoucí ve výrazných shlucích, jež jsou obklopeny nižší a někdy až nezapojenou vegetací. Pouze zde je živná rostlina dostatečně viditelná pro kladoucí samice, a současně dost osluněná pro vyhřívající se larvy. Housenky jsou gregarické, žijí v pozdním létě a na začátku podzimu v zámotcích na listech živných rostlin; po zkonzumování rostliny se někdy celé hnízdo přesune na jiný trs čertkusu. Podmínkou úspěšného dokončení vývoje na jaře je možnost vyhřívání se na trsech nízkých trav a příjem velkého množství potravy. Nápadně zbarvené kukly leží přímo na listech čertkusu.
Celkové rozšíření:
Palearktický. Severozápadní Afrika, většina Evropy (kromě severní Skandinávie, nejteplejších oblastí Balkánu), severní Turecko, Sibiř po Poamuří a Japonsko.
Rozšíření v ČR:
V současnosti pouze v západních Čechách (Karlovarsko, Slavkovský les, Doupovské hory, Ašský výběžek a okolí Chebu).
Ohrožení:
Mnohé historické lokality zanikly v důsledku odvodnění, ruderalizace nadbytkem živin (splachy z polí), nahrazením extenzivní pastvy intenzivní pastvou provázanou dosevem ušlechtilých trav, případně zarostly dřevinami, někdy záměrným zalesněním “neplodných” pozemků.
Péče o druh:
Motýl má zvláštní nároky na členitost mozaikovitost lokalit. K vývoji housenek potřebuje husté porosty živné rostliny situované v nižších travnatých porostech. Vedle nich však vyžaduje bohatou nabídku nektaronosných rostlin a slunná závětrná místa, kde může probíhat páření (pásy keřů, rozhraní luk a lesů). Všechny tyto podmínky nalézá na extenzivních pastvinách, resp. částech pastvin vyhledávaných dobytkem jen nepravidelně. Vhodnou péčí o obsazené lokality je buď extenzivní pastva, nebo mozaikovité sečení během června. Při sečení musí být ponechávány široké okraje i nesečené pásy či enklávy v lukách, ty z roku na rok střídat. Nepřípustná je druhá seč. Kosené louky mohou být na podzim velmi mírně přepaseny (1-2 krávy na hektar), což zajistí narušování drnu. Na menších lokalitách by se sečení mělo přímo vyhýbat rostlinám s hnízdy.
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
