hnědásek černýšový

Ekologie a biologie: Biotop: Výslunné skalní a sprašové stepi, lesostepi, opuštěné lomy, vysýchavé plochy v loukách, raně sukcesní xerotermní biotopy, především s jižní expozicí, porostlé krátkostébelnou a řídkou křovinatou vegetací. Živná rostlina housenek: Jitrocel prostřední ( Plantago medium ). Někdy bývají uváděny i rozrazily ( Veronica spp.) a černýše ( Melampyrum spp.). Vývoj: Jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka jsou kladena v kupičkách na listy živných rostlin. Housenky žijí pospolitě a po přezimování již žijí jednotlivě. Protandrický druh. Přijímání potravy, nejčastěji na květech chrastavce ( Knautia spp.). V Čechách jsou většinou malé a izolované populace. Početné kolonie se vyskytují na některých lokalitách jihovýchodní Moravy (Bílé Karpaty).

Celkové rozšíření: Západopalearktický areál. Od východní poloviny Francie, přes Belgii po Balkánský poloostrov mimo Řecka. Na východ je rozšířen v jižním Polsku, Pobaltí, přes teplejší oblasti evropského Ruska po západní Sibiř, severní Kazachstán a Ťan-Šan.

Rozšíření v ČR: V minulosti rozšířen v teplejších oblastech na většině území. V Čechách recentně přežívá v Českém středohoří a na Lounsku. Na Moravě se vyskytuje především Býlích Karpatech kde vytváří početnější populace, méně pak na Znojemsku, Pálavě , v podhůří Chřibů a na několika lokalitách jihovýchodní Moravy.

Ohrožení: Druh je ohrožený na většině evropského areálu. Ohrožený zarůstáním lokalit, cíleným zalesňováním.

Péče o druh: Udržování stanoviště, kde se střídají plochy raných sukcesních stadií xerotermích biotopů s plochami dlouhostébelných trávníků. Podporovat extenzivní pastvu, výřez dřevin a mozaikovitou seč vysokostébečlných částí lokalit.

Literatura: Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.

Autor popisu: Radek Janák