Ekologie a biologie:
Biotop: Rašelinné louky a lemy rašelinišť s výskytem živné rostliny, vlhké údolní louky a prameniště a okraje rozvolněných podmáčených smrčin. Méně často na vlhkých úživných loukách v nížinách a slatiništích. Živná rostlina housenek: Mokřadní druhy kozlíků (Valeriana spp.), především kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Vývoj: Jednogenerační (konec května – začátek srpna). Samička klade shluky vajíček převážně na listy živné rostliny. Housenky jsou gregarické, přezimují ve skupinách v hnízdech ze spletených listů, poblíž živné rostliny. Po přezimování se housenky zdržují v menších skupinkách (okolo 10 jedinců), poslední instar žije solitérně. Kukla je přichycena nejčastěji na živné rostlině.
Celkové rozšíření:
Eurosibiřský. Od severního Španělska přes západní, střední a severní Evropu, horské oblasti Apeninského a Balkánského poloostrova, Turecko, evropské Rusko, Sibiř a Altaj po Dálný východ a Japonsko.
Rozšíření v ČR:
V minulosti velmi rozšířený, především v horských a podhorských oblastech. Prakticky vymřel na celé Moravě, kde se ještě na konci 70. letech 20. století vyskytoval v Hrubém a Nízkém Jeseníku, recentně pouze jediná slabá populace v Beskydech. Také v Čechách vymizel na většině lokalit (především na severu, středu a východě území). Větší populace se udržely pouze na Šumavě, v Pošumaví, na Třeboňsku, v Chebské pánvi a v Doupovských a Krušných horách. Izolované populace dosud přežívají v Brdech a na Českomoravské vrchovině.
Ohrožení:
V 70. a 80. letech 20. století došlo k drastickému vymizení vlivem meliorací. Obdobně má velký podíl na vymírání zalesňování mokřadů. V současnosti jej ohrožuje zarůstání mokřadních luk, případně nevhodná celoplošná seč.
Péče o druh:
Management lokalit musí spočívat tradičním obhospodařování a bránění sukcesním změnám: odstraňování dřevin, příležitostná extenzivní pastva několika kusů skotu nebo rotační mozaikovité sečení, a především zrušení všech melioračních drenáží. Nárůst početnosti u některých populací byl na Šumavě pozorován i na rašeliništích regenerujících po ukončení těžby rašeliny.
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.