hnědásek květelový

Melitaea didyma (Esper, 1778)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Nymphalidae
hnědásek květelový
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana I. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation I.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Biotop: Otevřené květnaté xerotermní trávníky, skalní stepi a lesostepi se solitérními dřevinami. Také na výslunných zářezech cest, železničních náspech, zarůstajících vinohradech apod. Vždy se jedná o biotopy v pozdějším stádiu sukcese (trávníky spíše než obnažené biotopy), na nichž však jsou přítomna i místa bez vegetace nebo s řídkým vegetačním krytem. Živná rostlina housenek: Ze střední Evropy je známo více druhů živných rostlin: rody divizna ( Verbascum spp.), rozrazil ( Veronica spp.), čistec přímý ( Stachys recta ), černýš rolní ( Melampyrum arvense ), jitrocel kopinatý ( Plantago lanceolata ) aj. Na Třebíčsku je hlavní živnou rostlinou lnice květel ( Linaria vulgaris ). Vývoj: Jednogenerační (červen – srpen, podle lokálních podmínek), v jižní Evropě dvě i více generací. Vajíčka kladena v kupičkách na živné rostliny, mladé larvy žijí gregaricky, přezimují, po přezimování se rozlézají a žijí jednotlivě.
Celkové rozšíření: Západopalearktický. Severní Afrika, celá jižní a střední Evropa, Pobaltí, Balkán, jižní polovina východní Evropy, Kavkaz, Střední Asie až po střední Sibiř, Altaj a Mongolsko.
Rozšíření v ČR: V minulosti velmi rozšířený, vymřel na většině území. V Čechách na hranici vymření, jediný recentní nález z Křivoklátska. Na severní a střední Moravě vymřel, více životaschopných populací již jen na jižní Moravě (Znojemsko a Třebíčsko). Roztroušený výskyt je na západní Moravě (okolí Moravské Třebové).
Ohrožení: Ohrožený zarůstáním lokalit, cíleným zalesňováním a postupnou izolací populací.
Péče o druh: Většina lokalit je územně chráněna, proto je nutné na nich provádět aktivní management: bránit sukcesi dřevin, mozaikovitě vyžínat vysokostébelnou vegetaci a zajistit extenzivní pastvu koz. Obdobně postupovat na zarůstajících železničních náspech a v zářezech silnic. Na rozsáhlejších stanovištích je vhodné část přerůstajících ploch občas vypalovat v zimních měsících (nikdy ne celou lokalitu současně).
Literatura: Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.