Ekologie a biologie:
Dospělci se vyskytují ve dvou až třech generacích od dubna do září. Létají za teplého počasí a sají nektar, mají poměrně velkou disperzní schopnost. Hostitelskými rostlinami housenek jsou šťovíky, rdesno hadí kořen, aj. Vývoj trvá až jeden rok. Populace žijící na jižní Moravě je spíše eurytopní, často jej lze zastihnout i mimo jeho preferovaná stanoviště, tedy i na ruderálech, v intravilánech obcí, okrajích polí, apod.
Celkové rozšíření:
Euroasijský druh (rozšířený od západní Evropy až k Amuru, na sever až do jižního Finska), v rámci svého areálu rozdělený do několika poddruhů s rozdílným stavem ohrožení (ohrožen především v západní Evropě, kde např. nominátní poddruh ve Velké Británii vyhynul).
Rozšíření v ČR:
Morava, Vysočina, jižní, východní, střední i severní Čechy. Druh se dnes rozšířil i do západních Čech.
Ohrožení:
Druh v současnosti není ohrožen. Je prokázáno jeho úspěšné šíření z Moravy směrem na sever, a na západ.
Péče o druh:
Na konkrétních lokalitách působí negativně na populaci druhu především intenzivní pastva s plošným sečením nedopasků, plošné sečení luk, vícenásobná nebo nevhodně načasovaná seč a změny vodního režimu (meliorace lokality). Naopak extenzivní způsob hospodaření (mozaikovitá seč či pastva), management vedoucí k zachování vhodného vodního režimu je pro zachování biotopu druhu a přežívání populací vhodný. Absence managementu vede k přirozeným změnám stanoviště (zarůstání), které se stávají zvláště problematické stejně jako další negativní vlivy v případě, že v okolí nenachází další vhodný habitat, který by zajistil přežití dané populace. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno také negativně spolu s plošným používání biocidů a hnojením konkrétních lokalit a jejich nejbližšího okolí.
Literatura:
Konvička M., Hula V. a Beneš J. (2006) Metodika monitoringu evropsky významného druhu ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Unpubl. 5 pp. MS, Praha: AOPK ČR.
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Marhoul P. a Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách. 201 pp. Praha: AOPK ČR.
Šuhaj J, Beneš J, Kuras T, Čelechovský A (in prep.) Expanze ohniváčka černočárného Lycaena dispar (Lepidoptera: Lycaenidae) na severní Moravě a ve Slezsku (Česká republika). Čas. Slez. Muz. Opava (A).
www.lepidoptera.cz - © Mapování a ochrana motýlů České republiky
