žluťásek borůvkový

Colias palaeno (Linnaeus, 1761)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Pieridae
žluťásek borůvkový
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana I. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation I.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Biotop: Pánevní a horská rašeliniště s výskytem živné rostliny včetně degradovaných okrajů těžených rašelinišť, řídké rašelinné lesy, světliny a paseky v rašelinných lesích. Chybí na rašeliništích se zapojenými dřevinami. Živná rostlina housenek: Pouze na vlochyni bahenní (Vaccinium uliginosum). Vývoj: Jednogenerační (červen – srpen). Samice klade jednotlivě zelenožlutá vajíčka převážně na líc listů osluněných keříků vlochyně. Přezimuje housenka v zápředku na listu živné rostliny. Kukla je přichycena nejčastěji na živné rostlině.
Celkové rozšíření: Eurosibiřský. Rozšířen od Alp na východ po Kamčatku a Japonsko. Ve střední Evropě ostrůvkovitý výskyt.
Rozšíření v ČR: V současnosti pouze v Čechách: Novohradské hory, Šumava, Krušné hory, Slavkovský les, západočeské pánve od Chebu a Mariánských Lázní po Chomutov. Mimo Šumavu jsou populace podstatně méně početné a bezprostředně ohrožené. Vymřel v Jizerských horách, na Českomoravské vrchovině (Dářko) a Třeboňsku. Vymřel také na celé Moravě (r. 1963).
Ohrožení: Dramaticky ustupuje všude vyjma šumavských a některých krušnohorských lokalit. Prvoplánově jej ohrožují meliorace všeho druhu s následným zalesněním ploch, případně velkoplošná těžba rašeliny. Protože však tato bezprostřední ohrožení již na většině lokalit nehrozí, je v současné době asi mnohem závažnější hrozbou zazemňování rašelinišť jejich následné zarůstání dřevinami a sukcese k zapojenému lesu. Takovému vývoji v minulosti bránila přirozená dynamika horských lesů. V důsledku velkoplošných disturbancí (jako polomy, gradace lýkožrouta smrkového a případné požáry) docházelo k ucpávání koryt horských potoků, k sesuvům atd. Na následně podmáčených plochách vznikala nová ohniska tvorby humolitu.
Péče o druh: Zajištění heterogenity rašelinišť s výskytem živné rostliny a dostatku bezlesí s nektaronosnými rostlinami. Podpora přirozených, příp. řízených disturbancí. Zaslepení melioračních kanálů, vyřázávání náletových dřevin, pomístně prosvětlování zapojeného lesa.
Literatura: Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
Autor popisu: Zdeněk Hanč

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.