vřetenuška třeslicová

Ekologie a biologie: Biotop: Nejčastěji obývá suchá a především teplá stanoviště charakteru stepí a lesostepní lokality od nížin po hory. Živná rostlina housenek: Pcháč hlíznatý (Cirsium tuberosum), pcháč bělohlavý (Crisium eriophorum), pcháč rolní (Cirsium arvense) a ostropes trubil (Onopordum acanthium). Vývoj: Jednogenerační (červen – červenec). Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo po dvou mezi chloupky na spodní stranu listů.

Celkové rozšíření: Pontomediteránní areál. Západní hranice rozšíření vede od jižního Polska, přes Rakousko na Balkánský poloostrov. Na východ se vyskytuje na Ukrajině, v jižním Rusku, Turecku a na Blízkém východě.

Rozšíření v ČR: Velmi lokálně a vzácně se vyskytuje na jižní a severovýchodní Moravě (Znojemsko, Pálava, Moravský kras, Chřiby, Bílé Karpaty, Vsetínsko).

Ohrožení: Ohrožený zarůstáním lokalit, cíleným zalesňováním a žádným nebo nevhodným managementem.

Péče o druh: Na stepních a lesostepních lokalitách je třeba zabránit sukcesním změnám. Zamezit především zárůstání lokalit nálety dřevin a cílenému zalesňování, vyloučit chemizaci a hnojení lokalit. Důležité je zajištění vhodného managementu lokalit.Nejvhodnější je zajištění extenzivní pastvy případně v kombinaci s mozaikovitou sečí. Vhodné je rozšíření takového hospodaření na další plochy v okolí s lokalit s výskytem druhu.

Literatura: Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.

Autor popisu: Radek Janák