květokras třešňový

Ekologie a biologie: Druh je nalézán v extenzivních třešňových sadech na xerotermních stanovištích a ve starých silničních alejích. Hlavní živnou dřevinou je v našich podmínkách třešeň (Prunus avium). Udává se též vývoj ve višni (P. cerasus), meruňce (P. armeniaca), mahalebce (P. mahaleb) a švestce (P. domestica). Vývoj je dvouletý, malá část jedinců se líhne až třetím a dokonce i čtvrtým rokem. Přezimují imaga, brouci se v přírodě objevují od konce dubna do poloviny června.

Celkové rozšíření: Areál druhu zahrnuje pouze střední Evropu, přilehlou část západní Evropy, severní Balkán a část Ukrajiny.

Rozšíření v ČR: V Česku se vyskytuje v teplejších oblastech celého státu.

Ohrožení: Druh je ohrožen ubýváním a likvidací starých extenzivních třešňových sadů a alejí (i solitérních stromů).

Péče o druh: Pro ochranu druhu je zásadní ochrana starých extenzivních třešňových sadů a alejí a především jejich průběžné doplňování, případně výsadba nových. Důsledná by měla být také ochrana porostů mahalebek rostoucích mimo stávající chráněná území.

Literatura: Škorpík M., Křivan V. & Kraus Z. (2011): Faunistika krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 8: 109−291.
Bílý S. (2006): Buprestidae: Buprestinae: Anthaxiini. – In: Löbl I., Smetana A. (eds.): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 3. Scarabaeoidea – Scirtoidea – Dascilloidea – Buprestoidea – Byrrhoidea. Apollo Books, Stenstrup, 369–381.
Bílý S. (1989): Krascovití, Buprestidae. Zoologické klíče. – Academia, Praha.

Autor popisu: Petr Mückstein