netopýr pestrý

Vespertilio murinus Linnaeus, 1758
Říše:
Animalia
Řád:
Chiroptera
Čeleď:
Vespertilionidae
netopýr pestrý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Přidat nález
Prohlížet nálezy

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Savci České republiky - popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Nakladatelství Academia
Stáhnout mapu

A Tribute to Bats ( Publikace vydaná při příležitosti konání 6. zasedání smluvních stran Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a 15. Mezinárodní konference o výzkumu netopýrů(IBRC) - Praha, 2010). Lesnická práce, s. r. o
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Atlas rozšíření savců v České republice: Předběžná verze. V. Letouni (Chiroptera) - část 3. Netopýrovití (Vespertilionidae - Vespertilio, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus a Hypsugo). Národní muzeum, Praha.
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany

Ekologie a biologie: Letní kolonie samic (5-20 ks) využívají jako úkryt štěrbinovité úkryty v lidských stavbách (prostory pod střešní krytinou, za dřevěným obložením apod.) a dutiny ve stromech. Samice netopýra pestrého mívají pravidelně dvě mláďata. Další zvláštností je, že u tohoto druhu vytvářejí letní kolonie také samci. Jedná se o skupiny cca 20-100 jedinců a obývají podobná místa jako samice. V zimním období bývají občas jednotlivé kusy nalézány ve štolách a jeskyních, většina populace však zimuje v jiných typech úkrytů, zřejmě ve skalních puklinách. Tím lze vysvětlit také skutečnost, že tento druh poměrně často využívá různé úkryty v panelových domech. Potravu loví ve volném prostoru (obvykle ve výšce asi 10-40 m nad zemí). Živí se zejména brouky a můrami, ale chytá i drobnější hmyz. Jedná se o tažný druh (nejdelší známý přesun činí 1440 km). Nejvyšší stáří u netopýra pestrého, zjištěné kroužkováním, je 14 let (prokázáno na území ČR).
Celkové rozšíření: Palearktický druh. Na východě sahá areál rozšíření po Mandžusko a ussurijskou oblast. V Evropě chybí na Pyrenejském poloostrově a v Itálii (kromě Alp), ve Velké Británii a v severní Skandinávii.
Rozšíření v ČR: Nálezy v České republice jsou spíše příležitostné a pocházejí z různých částí státu. Častější je jeho výskyt v podhorských a horských lesnatých oblastech (Pošumaví, Českomoravská vrchovina, Jeseníky). V době migrací a v zimě však bývá relativně často nalézán i ve velkých městech
Ohrožení: Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou:1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity),2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
Autor popisu: Vladimír Hanzal

Anděra M. Gaisler J. (2012): Savci České republiky – popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Academia, Praha. 285 pp.

Nahlásit chybu