Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Atlasy a areály rozšíření v ČR
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
A Tribute to Bats ( Publikace vydaná při příležitosti konání 6. zasedání smluvních stran Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a 15. Mezinárodní konference o výzkumu netopýrů(IBRC) - Praha, 2010). Lesnická práce, s. r. o
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Atlas rozšíření savců v České republice: Předběžná verze. V. Letouni (Chiroptera) - část 3. Netopýrovití (Vespertilionidae - Vespertilio, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus a Hypsugo). Národní muzeum, Praha.
Ekologie a biologie:Netopýr rezavý je štěrbinový druh. Nejdůležitějším typem úkrytů jsou stromové dutiny, kde lze nalézt zejména letní kolonie (čítající obvykle 20-50 samic). Narozdíl od většiny ostatních našich netopýrů rodí samice netopýra rezavého pravidelně dvě mláďata. Tento druh zimuje ve skalních puklinách a také ve vhodných dutých stromech. V zimních úkrytech se může shromáždit i několik set jedinců. Netopýr rezavý využívá rovněž různé štěrbinovité úkryty v panelových domech – zejména v období přeletů, ale i v zimě. Potravu, kterou tvoří hlavně chrostíci, dvoukřídlý hmyz, motýli a brouci, loví ve volném prostoru nad loukami a pasekami, nad korunami stromů, a také často nad vodou. Netopýr rezavý může migrovat na dlouhé vzdálenosti (až 1600 km), zejména za účelem zimování v teplejších oblastech (například byly zaznamenány přelety netopýrů z Pobaltí do ČR).
Celkové rozšíření:Areál rozšíření zahrnuje většinu Evropy, v Asii sahá po jihozápadní Sibiř, Čínu a severní Vietnam. Zaznamenán byl také v Africe.
Rozšíření v ČR:V České republice patří mezi běžnější druhy. Obývá spíše nižší polohy, nejpočetněji je nalézán v rybničnatých oblastech (jihočeské pánve, jižní Morava)
Ohrožení:Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou:1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity),2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Péče o druh:Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
Autor popisu:Vladimír Hanzal
Anděra M. Gaisler J. (2012): Savci České republiky – popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Academia, Praha. 285 pp.