netopýr velkouchý

Ekologie a biologie: Je vázán na přirozené, především listnaté (bukové a dubové) a smíšené lesy s vysokým zastoupením starých stromů. Letní kolonie jsou malé (3-10 jedinců), skládají se z navzájem příbuzných samic a osidlují zejména duté stromy, ale také různé štěrbiny ve skalách a v budovách, prostory za kůrou stromů, ptačí budky.
Hlavní potravou jsou motýli, dvoukřídlý hmyz, jakož i nelétavé skupiny členovců. Loví v lesích, podél lesních okrajů, potravu rovněž sbírá z vegetace a ze země. Jednotlivé kusy se občas objevují na zimovištích v jeskyních a štolách, většina populace však zřejmě hibernuje v jiných úkrytech. Podzemní prostory využívá tento druh o něco častěji v době jarních a podzimních přeletů. Patří spíše k sedentárním (usedlým) druhům (nejdelší zaznamenaný přesun je 35 km).

Celkové rozšíření: Západní a střední Evropa, Ukrajina, Turecko, Kavkaz, severní Irán.

Rozšíření v ČR: Rozšíření v ČR je ostrůvkovité. Výskyt je soustředěn do lesnatých oblastí středních a vyšších poloh s mírným vlhčím klimatem (Pošumaví, Krušnohoří, podhůří Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků), byl však zaznamenán také na některých teplejších a níže položených lokalitách (střední a jižní Morava).

Ohrožení: Významný negativní vliv má úbytek vhodných lesních porostů (listnatých a smíšených lesů) s dostatkem stromových dutin.

Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (jeskyně, štoly, sklepy) a letních kolonií (půdy), hlavním cílem péče o druh je však zachování dostatečného množství dutých stromů a celkové diverzity porostů.

Autor popisu: Vladimír Hanzal