Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Atlasy a areály rozšíření v ČR
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
A Tribute to Bats ( Publikace vydaná při příležitosti konání 6. zasedání smluvních stran Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a 15. Mezinárodní konference o výzkumu netopýrů(IBRC) - Praha, 2010). Lesnická práce, s. r. o
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Atlas rozšíření savců v České republice: Předběžná verze. V. Letouni (Chiroptera) - část 3. Netopýrovití (Vespertilionidae - Vespertilio, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus a Hypsugo). Národní muzeum, Praha.
Ekologie a biologie:Je to spíše chladnomilný druh, osídlující podhorské a horské oblasti. Letní kolonie (5-40 jedinců) lze nalézt v různých štěrbinovitých úkrytech v lidských stavbách (pod střešní krytinou, za dřevěným obložením apod.). Zimuje ve štolách a jeskyních. Jeho potravu tvoří zejména dvoukřídlý hmyz a motýli, které loví v letu - ve volném prostoru, podél lesních okrajů, a také nad vodou. Nejvyšší stáří u netopýra severního, zjištěné kroužkováním, je 20 let (prokázáno na území České republiky). Zaznamenány byly spíše kratší přelety (ale i některé dlouhé, až 250 km).
Celkové rozšíření:Palearktický druh. Areál jeho rozšíření sahá od střední Evropy až po Japonsko. V rámci Evropy obývá především severní a střední část kontinentu, ve Skandinávii se vyskytuje i za polárním kruhem.
Rozšíření v ČR:V České republice obývá lesnaté oblasti středních a vyšších poloh, ale v posledních letech se objevuje na střední Moravě i v nižších polohách
Ohrožení:Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou:1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity),2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Péče o druh:Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
Autor popisu:Vladimír Hanzal
Anděra M. Gaisler J. (2012): Savci České republiky – popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Academia, Praha. 285 pp.