bělomech sivý

Ekologie a biologie: Dvoudomý, pseudoautoický mech s trpasličími samčími rostlinami. Tvoří kompaktní bělavě zelené polštáře. Lodyhy řídce vlášenité, bez středního svazku. Listy vejčitě kopinaté téměř zcela vyplněné žebrem. Tobolka výrazně zakřivená s nápadnou strumou. Svou životní strategií je typickým příkladem tzv. „perennial stayer“ (During,1979) s minimálním investováním do pohlavního rozmnožování v porovnání s vegetativním rozmnožováním a dlouhověkostí jednotlivých polštářů.Druh roste na kyselé, chudé půdě na suchých až vlhkých místech v listnatých nebo jehličnatých lesích, na humusové vrstvě skal, na holé rašelině i trouchnivějícím dřevě, od nížin na hranici lesního pásma. Vyhýbá se pouze bazickým substrátům.

Celkové rozšíření: Kosmopolitní druh. Těžiště jeho rozšíření je v montánně-temperátně-boreálním areálu severní polokoule s vazbou i na suboceánské oblasti. Vyskytuje se ale i v mírném i tropickém pásu jižní polokoule. V Evropě se vyskytuje od nížin až do nadmořské výšky 2300 m.

Rozšíření v ČR: Široce rozšířený druh po celém území s výjimkou nejvyšších poloh.

Ohrožení: V ČR nejsou recentně známy případy hromadného využívání a případného ohrožení tohoto druhu (druh se spíše šíří vzhledem k podzolizaci řady stanovišť).

Péče o druh: Široké rozšíření tohoto druhu v ČR nevyžaduje v současné době žádný stupeň ochrany.

Literatura: During, H. J.(1979): Life strategies of bryophytes: a preliminary review. – Lindbergia 5(1): 2-18.
Kučera, J.(2007): Leucobryaceae Schimp. bělomechovité. Verze 1.4. – In. Kučera, J. (ed.) (2007): Mechorosty České republiky on-line klíče, popisy a ilustrace. http://bryoweb.bf.jcu.cz/klic/families/leucobryaceae.html
Kučera, J.,Váňa, J.(2005): Seznam a červený seznam mechorostů České Republiky (2005). – Přííroda, Praha, 23: 1–105
Weddeling K., Ludwig G., Hachtel M. (2002): Die Moose (Bryophyta, Marchantiophyta, Anthocerophyta) in der FFH-Richtlinie [http://ice.zadi.de/floraweb/ffh-moose].

Autor popisu: Eva Holá