Ekologie a biologie:
H. vernicosus je dvoudomý druh, který bývá poměrně řídce plodný a většinou se rozmnožuje vegetativním způsobem. Roste na slabě kyselých až slabě zásaditých rašeliništích, kde osidluje trvale vlhká místa. Zbytky populací jsou schopné přežívat i ve vlhčích depresích na stanovištích s narušeným vodním režimem.
Celkové rozšíření:
Holarktický druh zasahující do střední Ameriky a severní Afriky. Za centrum současného rozšíření v ČR se dá považovat Českomoravská vrchovina, Třeboňská pánev a Šumava.
Rozšíření v ČR:
V současné době je výskyt tohoto druhu na území České republiky prokázán na necelých 80 loaklitách lokalitách, soustředěných zejména v jižních Čechách (např. NPR Brouskův mlýn, PP Rašeliniště u Suchdola, PP Smyslov, aj.), na Českomoravské vrchovině (PR Chvojnov, PR Na Oklice, Na Klátově, PR Rašeliniště Kaliště, PR V Lísovech aj.), ve Žďárských vrších (např. PP Louky u Černého lesa nebo PR Řeka) či NP a CHKO Šumava. Na řadě lokalit však poslední dobou především vlivem globálních změn dochází k zmenšování populace nebo úplnému vymizení druhu.
Ohrožení:
Jedná se o konkurenčně slabý druh, který při změnách podmínek na stanovišti (zvýšení obsahu živin, pokles hladiny spodní vody, nedostatečný management nebo jeho absence) ustupuje silnějším druhům, především rašeliníkům. Řada lokalit nemá žádný status ochrany, tyto lokality jsou často obhospodařované pouze nepravidelně různými dobrovolníky či vlastníkem, takže budoucnost managementu je na řadě z nich poměrně nejistá. Ani na lokalitách vyhlášených jako MZCHÚ s pravidelným managementem nejsou populace druhu vždy bez ohrožení, na rašeliništích s narušeným vodním režimem a silným zápojem bylinného patra (např. PP Návesník) jsou populace často velmi malé a péči o ně je třeba věnovat zvláštní pozornost. Výrazný vliv na klesající trend populace mají i globální změny počasí (dochází k vysychání lokalit).
Péče o druh:
Většina lokalit druhu patří mezi maloplošná zvláště chráněné území, požadavky tohoto mechu je třeba (není-li tak již učiněno) zohlednit v příslušných plánech péče. Tam, kde v současné době probíhá extenzivní způsob obhospodařování, je doporučováno v tomto managementu pokračovat a zároveň je doporučováno jej zajistit i na ostatních lokalitách, které dosud obhospodařovány nebyly. Tam, kde dochází k zarůstání náletovými dřevinami či přerůstání konkurenčně silnějšími bylinami, je doporučováno tyto rostliny odstranit. Známé populace druhu jsou do roku 2005 (2006) monitorovány a změny jsou zaznamenávány. Je doporučováno na lokalitách tohoto druhu zachovat stálý vodní režim.
Literatura:
Kučera J, Váňa J, Hradílek Z (2012) Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Preslia 84:813–850.
Růžička I. (1987): Výsledky záchranného výzkumu ohrožené květeny mizejících rašelinišť a rašelinných luk v okolí Telče. – Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl Věd Přírodních 8: 153– 192.
Růžička I. (1989): Výsledky záchranného výzkumu ohrožené květeny mizejících rašelinišť a rašelinných luk na Jihlavsku. – Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl Věd Přírodních 9: 135– 176.
Růžička I. & Novotný I. (2006): Nový bryofloristický materiál z Českomoravské vrchoviny – doplňky za léta 1961–2004. – Acta Rerum Naturalium 2: 9–18.
