skokan hnědý

Rana temporaria Linnaeus, 1758
Říše:
Animalia
Řád:
Anura
Čeleď:
Ranidae
skokan hnědý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Atlas rozšíření obojživelníků České republiky. AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech amphibians. Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany

Ekologie a biologie: Skokan hnědý je ekologicky přizpůsobivý druh obývající nejrozmanitější biotopy. Na suchých a teplých lokalitách a v odlesněných územích je však vzácný. Upřednostňuje vlhká a stinná místa poblíž potoků, rybníků a jiných vodních ploch. Pro rozmnožování si většinou vybírá vodní nádrže s mělkou a teplou vodou, nicméně je schopen reprodukce i v hlubokých stinných nádržích či potocích.Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši, kde se obvykle zdržuje za dne ve vlhkých úkrytech. Za vlhkého deštivého počasí je aktivní i za dne, jinak ale vycházejí žáby za potravou hlavně za soumraku a v noci. Rozmnožování se soustřeďuje do sluncem prohřátých mělčin a zátok a probíhá od března do května. Samice kladou shluky vajíček, které po nakladení silně nabobtnají a vyplouvají ode dna k hladině. Vývoj pulců trvá přibližně 2-3 měsíce. K metamorfóze dochází od června do října, vzácně pulci přezimují. Od září do listopadu vyhledávají žáby svá zimoviště. Většinou jsou to menší vody, hluboké nejméně 50 cm. Ke vhodným zimovištím se skokani hnědí stahují často ze vzdálenosti několika kilometrů. Skokani hnědí mohou přezimovat i v mrazuprostých úkrytech v zemi.
Celkové rozšíření: V Evropě je široce rozšířen, s výjimkou většiny Pyrenejského poloostrova, jižní Itálie a jihu balkánského poloostrova. Na východě zasahuje až po Japonsko, na severu až za polární kruh. Jeho areál, stejně jako areál ropuchy obecné, je velice rozlehlý.
Rozšíření v ČR: V České republice patří skokan hnědý mezi nejběžnější žáby. Jeho výskyt má víceméně plošný charakter. Běžně se vyskytuje jak ve středních a horských polohách, tak i v nížinách. Vyskytuje se i daleko od vody.
Ohrožení: Ačkoliv jde o druh stále ještě poměrně široce rozšířený, je i on ohrožen úbytkem jedinců i celých populací. Jeho výskyt negativně ovlivňuje chemizace zemědělského a lesního hospodářství a změny mající za následek změnu vodního režimu a vysoušení krajiny. Negativně také reaguje na početnou rybí obsádku ve vodách, kde se rozmnožuje. Při jarních migracích k místům rozmnožování a v době návratu na suchozemské biotopy je tento druh značně zranitelný, pokud trasy tahu přecházejí komunikace.
Péče o druh: Stejně jako u jiných obojživelníků je důležitá ochrana jejich vodních i suchozemských biotopů, tj. údržba a budování malých vodních nádrží, omezování chemické kontaminace, ochrana a obnova vlhkých luk apod. V místech, kde dochází v době migrace obojživelníků k ohrožení populace automobilovou dopravou, je důležité situaci vhodným způsobem řešit – dopravní značení, podchody apod.
Autor popisu: Lenka Jeřábková

Jeřábková L. (2017) Pracovní číselník obojživelníků AOPK ČR