chřástal malý

Ekologie a biologie: Je velký asi jako špaček, s vrchní částí těla tmavě hnědou a řídce skvrnitou. Spodní ocasní krovky a zadní část břicha je příčně pruhovaná. Zbytek spodiny je u samců šedomodrý, u samic světlejší spíš žlutohnědý. Pro obě pohlaví je charakteristická červená skvrna u zobáku.
V době hnízdění se vyskytuje v mělkých stojatých vodách s hustě vyvinutou bažinnou vegetací. Jsou to hlavně okraje jezer a rybníku s porosty ostřic, orobinců, rákosu apod. Nezbytnou podmínkou je trvalá přítomnost nepříliš vysokého vodního sloupce.

Celkové rozšíření: V souvislosti se speciálními požadavky na biotop, je i rozšíření tohoto druhu v Evropě velmi ostrůvkovité. Početně významné populace jsou omezeny na střední a jihovýchodní část evropského kontinentu.
Pouze v Rusku, Rakousku, Rumunsku, na Ukrajině a v Bělorusku se vyskytuje více než tisíc hnízdících párů. Ve většině zemí dochází k poklesu početnosti, která je způsobena především ztrátou vhodného biotopu vlivem rozsáhlého odvodňování zamokřených oblastí. V místech, kde jsou močály chráněny (např. Neziderské jezero) jsou stavy chřástala malého stabilní nebo dokonce mírně vzrůstají.

Rozšíření v ČR: Od 70. let 20. století došlo k poklesu početnosti již tak značně ostrůvkovité rozšíření u nás. Většina prokázaných hnízdění pochází z nepravidelně obsazovaných lokalit v Polabí, jižních Čechách a na jižní a severní Moravě.
Chřástal malý je v ČR velmi vzácný druh s odhadem početnosti 4 až 8 párů. Územní ochrana pomáhá udržet vhodné hnízdní prostředí, vzhledem k nepravidelnosti výskytu a extrémní vzácnosti druhu nemůže zaručit trvalé osídlení lokality.

Ohrožení: Velmi vzácný druh, který je ohrožován úbytkem stanovišť – přímý zábor, nevhodný způsob hospodaření.

Péče o druh: Důsledná ochrana hnízdišť a domluva s hospodařícími subjekty na způsobu hospodaření.

Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková