slavík modráček

Ekologie a biologie: V rámci Evropy se rozlišují tři podruhy, z nichž dva hnízdí i u nás. S. m. středoevropský L. s. cyanecula je navrchu tmavě hnědý, spodina těla je bělavá, nad okem je světlý proužek. Charakteristickým znakem samce je jasně modrá náprsenka s bílou skvrnou uprostřed, která je zespodu ohraničena černým, bílým a rezavým pruhem. S. m. tundrový L. s. svecica se liší barvou skvrny v náprsence, která je rezavá.
Hnízdním prostředím s. m. středoevropského jsou podmáčená místa v nížinách v blízkosti vodních ploch, porostlá rákosem, ostřicemi a křovinatými vrbami. S. m. tundrový naopak hnízdí na vlhkých místech nad hranicí lesa, v rašeliništích s porosty kleče, břízy, vrb apod.

Celkové rozšíření: Vzhledem k rozličným biotopovým nárokům jednotlivých poddruhů je rozšíření druhu nesouvislé a dosti nepravidelné. Naprostá většina početního stavu je soustředěna ve Skandinávii, kde se vyskytuje L. s. svecica. Centrum výskytu L. s. cyanecula je ve střední Evropě, ale hranice jeho rozšíření dosahují na západě do Holandska a Francie, na východě až na Ukrajinu. Další poddruhy obývají francouzské pobřeží Atlantiku, severní Španělsko, Povolží nebo Kavkaz.
Jeho početnost je zřejmě stabilní, v některých státech dokonce v poslední době vzrůstá.

Rozšíření v ČR: V České republice hnízdí s. m. středoevropský od 70. let 20.století a od té doby počet lokalit značně vzrostl. Zatímco v 80.letech hnízdil středoevropský poddruh prokazatelně téměř pouze v jihozápadních Čechách a na Ostravsku, v současnosti je jeho rozšíření mnohem větší a tento trend zřejmě pokračuje.
Jediným hnízdištěm s. m. tundrového u nás jsou vrcholové partie Krkonoš. Populace se v minulých desetiletích mírně zvětšovala i zde, ale zůstává poměrně malá, odhad její velikosti činí 30 až 40 párů.

Ohrožení: Početnost druhu na území ČR sice narůstá, nicméně druh je nadále ohrožován úbytkem vhodných stanovišť.

Péče o druh: Ochrana hnízdišť.

Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková