bukáček malý

Ekologie a biologie: Menší volavka velikosti hrdličky. Samec je zbarven dvěma kontrastními barvami - černou a světle okrovou. Samice je mnohem nenápadnější, barvy má nevýrazné a spodinu těla skvrnitou. V rákosí se pohybuje prolézáním a šplháním. Létá poměrně často nízko nad rákosinami, charakteristickým znakem jsou krátká, široká, nápadně zakulacená křídla.
Životním prostředím jsou rybníky a hustými břehovými porosty, bažiny, rákosiny, hustě zarostlé břehové porosty pomalu tekoucích vod. Je typickým obyvatelem nížin. Hnízdění bukáčka bylo zjištěno max. do 600 m.n.m. Na hnízdišti se projevuje nápadným hlasem. Hnízdí od začátku května do poloviny srpna. Je tažný, zimoviště leží v subsaharské oblasti.

Celkové rozšíření: Evropské rozšíření je ostrůvkovité, chybí ve Velké Británii, Irsku, Dánsku, Skandinávii a Finsku. V zemích výskytu byly zaznamenány nepravidelné fluktuace populace. Pokles o více než 50% byl zaznamenán v Německu, Francii, Rakousku, Slovensku, Španělsku, Litvě. V žádné evropské zemi nebyl zaznamenán vzrůstající trend.

Rozšíření v ČR: Od 70. do 90. let minulého století došlo v České republice ke snížení početnosti o 20 - 50%. Ojediněle hnízdí např. na Českobudějovicku (2 páry na Vrbenských rybnících) a na jižní Moravě. Předpokládá se, že tento negativní trend bude pokračovat.

Ohrožení: Druh s klesající početností, ohrožován úbytkem stanovišť.

Péče o druh: Zákonná ochrana každého jedince, ochrana stanoviště, šetrné rybniční hospodaření bez likvbidace rákosin.

Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková