jeřáb popelavý

Grus grus (Linnaeus, 1758)
Říše:
Animalia
Řád:
Gruiformes
Čeleď:
Gruidae
jeřáb popelavý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014 - 2017. AVENTINUM s.r.o.
Stáhnout mapu

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2011-2013. Příroda, č. 33.. AOPK ČR
Stáhnout mapu

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008-2010. Příroda, č. 33.. AOPK ČR
Stáhnout mapu

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. Praha, AOPK ČR
Stáhnout mapu

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 - 2003. AVENTINUM s.r.o.
Stáhnout mapu

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 - 1989.. Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinočany
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Velikostí i tvarem těla je podobný čápům. Celkově šedohnědé zbarvení přechází na krku a hlavě v černou. Za okem se táhne bílý pruh, na přední části temene je červená skvrna.
Hnízdním prostředím jeřába jsou rozsáhlá podmáčená místa v lesích i na otevřených plochách, dostatečně členěná vlhkomilnou vegetací, porosty olší, vrb a rákosu. Ve střední Evropě to mohou být i větší rákosiny v blízkosti rybníků, rašeliniště apod.
Celkové rozšíření: Jeřáb popelavý do Evropy zasahuje jihozápadní částí svého hnízdního areálu. Hranici tvoří Norsko, Dánsko, severní Německo, Česká Republika, Polsko a Ukrajina.
Po dlouhodobém úbytku nastoupil v 60. letech 20. století v zemích na okraji areálu opačný trend. Jeřáb popelavý se pomalu rozšířil zpět do střední Evropy a tento početní i geografický rozmach i nadále pokračuje. Evropská populace s výjimkou Ruska je odhadována na zhruba 25 000 jedinců.
Rozšíření v ČR: Údaje o hnízdění u nás ve starší minulosti jsou nepotvrzené. První hnízdění v novodobé historii bylo prokázáno až v 80. letech 20. století. Od té doby byla objevena hnízda nebo mláďata na několika dalších lokalitách v západních, severních a středních Čechách.
Dnes již tradiční a početně nejvýznamnější takovou oblastí jsou rybníky a podmáčené lesy na Českolipsku. Vhodné prostředí jeřáb nalézá i v Chebské pánvi, ve Šluknovském výběžku a na Nymbursku. Zcela nově hnízdí i v Jizerských horách na česko-polské hranici. Přes tyto údaje patří jeřábi u nás mezi velmi vzácné hnízdící druhy, jejichž počet je odhadnut na 5 až 10 párů, ale existuje perspektiva mírného šíření.
Ohrožení: Velmi malá hnízdní populace, náchylná na rušení. Druh je také ohrožován úbytkem vhodných stanovišť, až už přímým záborm a nebo nevhodným hospodařením - problém je zejména manipoulace s vodní hladinou v nevhodné době.
Péče o druh: Důsledná ochrana hnízdišť a domluva s hospodařícími subjekty na způsobu hospodaření.
Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková

MIKULÁŠ I. (2020): Seznam ptáků České republiky. Faunistické informace dle VAVŘÍK, M.; Faunistická komise ČSO. Seznam ptáků České republiky: Checklist of birds of the Czech Republic. Dostupné online <http://fkcso.cz/cz-list.htm>. Nomenklatura dle IOC World Bird List Version 10.1 IOC World Bird List (v 10.1) [online]. Dostupné online <https://www.worldbirdnames.org>.