chlupáček myší ouško

Ekologie a biologie: Chlupáček myší ouško se vyskytuje na vlhkých až zrašelinělých, živinami chudých loukách a pastvinách, okrajích rašelinišť, mezích, slatinných loukách, vlhkých lesních cestách. Roste na vlhkých až mokrých, kyselých, hlinitých, nevápnitých půdách.
Drobná vytrvalá nasivělá bylina s přízemní růžicí listů, bezlistou lodyhou nesoucí několik úborů a s nadzemními výběžky, pro které je charakteristické, že se jejich listy směrem ke konci výběžku zvětšují. Jeden z mála chlupáčků rozmnožujících se sexuálně (pro vznik semen je nezbytné opylení).

Celkové rozšíření: Chlupáček myší ouško je uváděn zejména z vlhčích a chladnějších pahorkatin, podhůří a horských oblastí České republiky.
Celkový areál zahrnuje humidnější části Evropy.

Ohrožení: Chlupáček myší ouško byl v některých oblastech ČR v minulosti poměrně běžným druhem. V červeném seznamu cévnatých rostlin z roku 2000 nebyl vůbec uvedený. V následujícím aktualizovaném seznamu z roku 2012 se však objevil rovnou v kategorii C2t, tedy jako silně ohrožený druh s výrazným úbytkem lokalit.
Druh je vázaný na jeden z nejohroženějších ekosystémů naší krajiny - na živinami chudé, vlhké až zrašelinělé, nízkoproduktivní louky. Jako konkurenčně slabý druh ustupuje ze zapojenějších porostů. Úbytek byl v minulosti zapříčiněný zejména odvodňováním lokalit a jejich přímou destrukcí (např. rozorávání), v současnosti je na vině zejména atmosférická depozice dusíku a s ní spojené vegetační změny, vysychání krajiny i přímá destrukce lokalit (např. zalesňování).

Literatura: Chrtek J. (2004): Hieracium L. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky. Vol. 7. Academia, Praha.

Autor popisu: Jiří Kocián