šafrán bělokvětý

Ekologie a biologie: Vytrvalá cibulovina s 2-4 čárkovitými přízemními listy, které se objevují po rozkvětu. Květy bílé, fialové nebo bělo-fialově pruhované, se 6 okvětními cípy dlouhými 2-4 cm. Kvete v březnu a dubnu.

Roste na loukách a pastvinách, v našich podmínkách v nadmořské výšce 300-800 m.

Celkové rozšíření: Vyskytuje se v horských oblastech jihozápadní, střední a jihovýchodní Evropy

Rozšíření v ČR: V Českých zemích se jeho výskyt soustředí na Šumavu, Krkonoše a karpatské mezofytikum na východní Moravě, přičemž tento jeho výskyt lze pokládat za původní. Jinde se vyskytuje ojediněle ve vyšších polohách a z větší části je zde uměle vysazen.

Ohrožení: Šafrán bělokvětý je ohrožen především upuštěním od seče nebo pastvy v travních porostech.

Péče o druh: Většina lokalit je územně chráněna. Druh vyžaduje pravidelnou seč nebo extenzivní pastvu.

Literatura: Dvořáková M. (2010) Crocus albiflorus Kit. Ex Schultes – šafrán bělokvětý, 557 pp. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds) (2010), Květena České republiky 9. – Academia Praha.

Autor popisu: Jan David Reitschläger