skokan krátkonohý

Ekologie a biologie: Skokan krátkonohý je ve srovnání se skokanem skřehotavým a zeleným méně vázán na vodní prostředí, mimo období rozmnožování žije i mimo vodu. Typickým stanovištěm jsou malé a mělké vodní nádrže, obvykle obklopené bažinatými loukami, rašeliništi, zaplavovanými lesy apod. Příležitostně se však vyskytuje i ve velkých vodních nádržích.Aktivní je za dne a můžeme jej ve velkém počtu nacházet na osluněných březích. Často žije ve smíšených populacích se skokanem zeleným, kdy slouží jako jeden z rodičovských druhů při hybridogenezi. Samička klade vajíčka v malých shlucích mezi vodní rostliny. Pulci metamorfují od konce července do září, vzácně mohou i přezimovat. Celkem trvá vývoj 3-4 měsíce. Mladé žabky nacházíme na vlhkých lukách v okolí rybníků ve velkém množství. Zimuje na souši, na jaře se objevuje na přelomu března a dubna, rozmnožování probíhá od konce května do začátku července. Sezónní aktivita končí v září.

Celkové rozšíření: Skokan krátkonohý je široce rozšířen od francouzského pobřeží Atlantiku k řece Volze na východě. Na jihovýchodě zasahuje k Dunaji. Chybí na Apeninském a Pyrenejském poloostrově.

Rozšíření v ČR: Česko leží uvnitř areálu rozšíření skokana krátkonohého. je tu rozšířen v souvislém pásu probíhajícím převážně jižnější polovinou. Hlavními oblastmi výskytu v ČR jsou západní Čechy, Českomoravská vrchovina, jižní část středních Čech a východní část jižních Čech. Lokality leží v nadmořských výškách 150-740 m, většinou ale v polohách nad 400 m. Ve vyšších nadmořských výškách tvoří skokan krátkonohý hlavní podíl ve smíšených populacích vodních skokanů, v nižších polohách je jeho podíl minimální. Jsou známy čisté populace. Důležitým klimatickým faktorem ovlivňujícím rozšíření skokana krátkonohého je teplota stanoviště.

Ohrožení: Místa rozmnožování jsou ničena fyzickou likvidací (zavážením, odvodněním), vypouštěním jedovatých látek, eutrofizací, nevhodným rybářským obhospodařováním (např. chov dravých ryb) a necitlivým odbahňováním rybníků.

Péče o druh: Ochrana spočívá především v ochraně míst vhodných k rozmnožování, v zachování vhodných biotopů, v citlivých vodohospodářských úpravách a zásazích a v nenarušování složitých genetických mechanismů ve smíšených populacích neuváženými transfery a reintrodukcemi.

Autor popisu: Lenka Jeřábková