čáp bílý

Ekologie a biologie: Velký, 1m vysoký pták. Většina těla je bílá, jen konce křídel a zadní část jsou černé. Zobák je červený, u mladých ptáků černý. Krk je v letu natažen rovně dopředu (na rozdíl od volavek, které mají krk stočený a položený na hřbetě). Hnízdním prostředím čápa bílého je rovinatá otevřená krajina s loukami, potůčky a vodními nádržemi. Původně obývali čápi bílí jen nížiny, později osídlili i střední a vyšší polohy. Je tažný, zimuje jižně od Sahary. Na hnízdiště přilétá na přelomu března a dubna.

Celkové rozšíření: Rozšířen ve většině evropských zemí mimo britské ostrovy, Skandinávii. Populace poklesla od 50. do 80. let v Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Švédsku a Itálii. Důvod: nevhodné obhospodařování, ztráta biotopu, zmenšení potravní základny, situace na tahu a zimovištích.

Rozšíření v ČR: Hnízdí na většině území ČR na stavbách v těsné blízkosti lidí. Od prvního sčítání ve třicátých letech byl zjištěn mírný nárůst početnosti. Ptáci začali hnízdit i ve vyšších polohách. Populace je považována za stabilní.

Ohrožení: K úhynům čápů dochází pravidelně na sloupech elektrického vedení a zejména při tahových cestách jsou nezabezpečené sloupy a všudypřítomné dráty velký problém. Jednoznačně největším ohrožením na hnízdištích pak zůstává stále intenzivnější hospodaření v krajině, zřejmě kvůli němu se čápi bílí stěhují ze sterilní zemědělské krajiny nížin, v pahorkatinách je přece jen mozaika krajiny pestřejší a čápi zde nacházejí dostatek potravy.

Péče o druh: Zabezpečování sloupů VVN a trafostanic, podpora šetrného zemědělského hospodaření, údržba hnízd.

Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková