volavka červená

Ekologie a biologie: Svrchní část a hřbet má šedý, hlava, krk a boky ze strany hnědo-červené. Na hlavě a krku jsou podélné černé pruhy a skvrny. Na temeni vyrůstají černá prodloužená pera. Žije nenápadně rákosinách, na okrajích rybníků a mělkých vod. Je obyvatelem nížin a rovin. Hnízdní koloniálně na rákosu, orobinci nebo na vrbových keřích. Je tažná - zimuje na jih od Sahary.
Areál volavky červené v západní Evropě je přerušený. Navazuje více v centrální a východní Evropě. Obývá pás mírný, Středomoří, lesostepi, stepi. Adaptována na hustou bažinnou vegetaci.

Celkové rozšíření: Většina evropské populace je v Rusku, významná část ve Francii, Španělsku, Rumunsku, Maďarsku, Ukrajině, Itálii, Holandsku, Portugalsku. Ve řadě evropských zemích nastal pokles i o padesát procent. Důvody: zanášení mělkých vod, vysoušení podmáčené a zaplavené půdy.

Rozšíření v ČR: Hnízdní kolonie jsou známy z jižní Moravy a jižních Čech. Velikost populace se snižuje, hnízdí nepočetně a vzácně. Projevila se tendence zakládat nové kolonie např. na Písecku a Pardubicku a u Pohořelic.Za příčinu úbytku se považuje snížení potravní základny a ztráty na zimovišti v západní Africe.

Ohrožení: Druh je ohrožován úbytkem stanovišť – přímý zábor, nevhodný způsob hospodaření. Zároveň mu hrozí, vzhledem k podobnosti s volavkou popelavou také přímé ohrožení odstřelem.

Péče o druh: Zákonná ochrana jedinců, ochrana biotopu.

Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková