skokan ostronosý

Ekologie a biologie: Jedná se o ekologicky přizpůsobivý druh upřednostňující vlhká lesní stanoviště. Žije poblíž vodních toků a nádrží, zejména na vlhkých, podmáčených nebo rašelinných loukách, ve světlých, vlhkých partiích smíšených lesů a v nížinných lužních biotopech. Rozmnožuje se v menších mělkých vodních nádržích s hloubkou nepřesahující 70 cm, někdy v periodických tůních. S výjimkou období páření se skokan ostronosý zdržuje na souši. Ke kladení vajíček dochází ve střední Evropě většinou koncem března nebo začátkem dubna. Páření je velice krátké, většinou proběhne během 1 – 2 dnů. Samci jsou v této době neobyčejně nápadní modrým zbarvením těla. Samičky kladou shluky vajíček. Pulci metamorfují během června a července. Konec aktivity spadá do října. Skokani ostronosí přezimují většinou v zemních úkrytech.

Celkové rozšíření: Skokan ostronosý obývá velmi rozsáhlý areál v Evropě a Asii, od severovýchodní Francie až na Sibiř. Severně zasahuje ve Švédsku a Finsku až k polárnímu kruhu, na jihu pak do Alp, Slovinska a severního Rumunska. Chybí v západní Skandinávii, na Britských ostrovech a v oblasti kolem Černého a Kaspického moře. Na východě zasahuje do západní Sibiře.

Rozšíření v ČR: Česká republika leží uvnitř areálu rozšíření druhu, který se zde vyskytuje především v nižších a středních polohách. Jeho výskyt nepřesahuje nadmořskou výšku 600 m. O jeho přesném rozšíření je málo známo, neboť se často zaměňuje se skokanem hnědým. Rozšíření tohoto druhu je pravděpodobně pouze ostrůvkovité.

Ohrožení: Intenzivnímu zemědělství je asi možné přičíst absenci tohoto druhu v některých částech Polabí. Vzhledem k charakteru výskytu v jiných částech republiky je pravděpodobné, že jeho nepřítomnost je zde způsobena až druhotně. Ohrožen je stejnými příčinami jako skokan hnědý, včetně nebezpečí při přecházení komunikací. Je však podstatně méně přizpůsobivý a má vyhraněnější nároky na prostředí. Proto je i zranitelnější. Je také citlivější na kvalitu vody než skokan hnědý a skokan štíhlý. S obtížemi přijímá a osazuje náhradní vodní plochy. Vzhledem k tomu, že k rozmnožování využívá především nádrží trvalého rázu, je často ohrožován rybářským využíváním vodních nádrží (opakované vypouštění a napouštění chovných rybníků v období rozmnožování skokanů a vývoje jejich larev). Pro skokany jsou důležité mokré louky a pobřežní zóny rybníků. Skokany proto ohrožuje i vyhrnování rybničního bahna na břehy a následná degradace rybničních okrajů v ruderální plochy.

Péče o druh: Stávající informace o výskytu tohoto druhu jsou nepostačující. Základem jeho ochrany je evidence míst rozmnožování a jejich následná ochrana. Důležité je také zachování vhodných mokřadních biotopů.

Autor popisu: Lenka Jeřábková