datové sady

Aktualizace vrstvy segmentů biotopů a relačních databází (biotopy, taxony) probíhá v pravidelných cyklech. Frekvence cyklů aktualizace je plánována jako 12letá. Aktualizace byla zahájena v roce 2007. Ve vrstvě a tabulkách jsou aktualizované a neaktualizované záznamy (pole ROK_AKT). Vrstva obsahuje hranice segmentů přírodních biotopů a biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem z aktualizace základního mapování biotopů. Znalost rozšíření biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem není plošná, vrstva poskytuje informace o rozšíření nepřírodních biotopů pouze na malé části území ČR. Data z mapování biotopů neposkytují vyčerpávající informaci o vegetaci, resp. biotopech daného území. Mapování je metodicky nastaveno na celostátní úrovni, a především efemérní biotopy tak může pominout. V lokálním měřítku proto představuje pouze zjednodušený podklad. Pro detailnější informaci je třeba vyhledat jiné datové zdroje. Základní mapování bylo provedeno v letech 2001–2005. Klasifikace biotopů viz CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. Popis charakteristik biotopů a segmentů viz platná metodika mapování biotopů (Portál ISOP/Mapování biotopů). Botanická nomenklatura převzata z Nálezové databáze OP (http://isop.nature.cz/redlist/v_nd_taxon_category.php). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features), kardinalita vztahu tabulek je 1 : N. © AOPK ČR, 2026

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2026

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2026

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2026

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Lokality výskytu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (dříve Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, resp. národně významných druhů) jsou založeny na interpretaci dat o výskytu těchto druhů. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2025

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025

Hranice mokřadů vymezených v rámci Ramsarské úmluvy na území ČR s užitím dat z: CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky). Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Zonace biosférických rezervací UNESCO vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme). Vrstvu zpracovala AOPK ČR v roce 2013 ve spolupráci s dalšími správci biosférických rezervací v ČR a s Českým národním komitétem programu MAB na základě požadavku ředitele Divize ekologických věd a věd o Zemi UNESCO. ZONA: 1 = jádrová zóna (core area), 2 = nárazníková zóna (buffer zone), 3 = přechodová zóna (transition zone). © AOPK ČR, 2013

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Hranice evropsky významných lokalit vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně přírodních stanovišť a nebo populací druhů dle platného nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, a dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice ptačích oblastí vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně ptačích druhů dle platných nařízení vlády, kterými se vymezují ptačí oblasti, a dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Vymezení území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné působením rušivých vlivů s ním spojených. Území jsou vyhlášená Ministerstvem životního prostředí v souladu § 17 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2022

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Hranice území chráněných formou smlouvy s vlastníkem jako alternativní možnost ochrany evropsky významných lokalit případně i dalších území (stromy, návrhy ZCHÚ); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026

Hranice zón ochrany přírody ve velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026

Hranice vyhlášených velkoplošných zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti) a jejich ochranných pásem; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026

Hranice ochranných pásem ze zákona a vyhlášených ochranných pásem maloplošných zvláště chráněných území ; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026

Hranice vyhlášených maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026

Vrstva obsahuje metodicky sjednocené vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č. 395/1992 Sb.), všech hierarchických úrovní (lokální, regionální a nadregionální) a typů (biocentra, biokoridory a interakční prvky) na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Křivoklátsko, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Dále obsahuje hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter napříč celou Českou republikou vymezené nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami. Proběhla revize (ve smyslu § 3 vyhl. 395/1992 Sb) veškeré stávající dokumentace a aktualizace vymezení skladebných částí místního, regionálního a nadregionálního ÚSES na území výše uvedených CHKO v návaznosti na vymezení ÚSES v sousedních katastrálních územích mimo CHKO. Základním metodickým podkladem pro plány ÚSES byla aktualizovaná Metodika vymezování ÚSES (MŽP, 2017) s ohledem zejména na specifické požadavky ochrany přírody a krajiny na území CHKO. Byl zde zdůrazněn specifický biologický aspekt řešeného území, tedy především zahrnutí vybraných přírodních a přírodě blízkých biotopů a zajištění jejich konektivity. ; © AOPK ČR, 2025

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Vymezení lokalit světového přírodního dědictví UNESCO na území ČR. Součástí datové sady je i vymezení ochranného pásma a pásma péče o krajinu a udržitelného rozvoje. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2021

Národně významné mokřady na území ČR, které jsou vymezené na základě lokalizace mokřadů dle publikace Mokřady České republiky. CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR 2016. Data nejsou aktualizována.

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Lokalizace vchodů veřejnosti zpřístupněných jeskyní; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features). Vrstva obsahuje bodové objekty - hlavní vstupy do zpřístupněných jeskyní. Lokalizace podle Správy jeskyní ČR. © AOPK ČR, 2022

Vymezení mezinárodní, národní a regionální priority na migračně významných vodních tocích ČR nebo jejich úsecích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2020 (MŽP, VÚV, AOPK, kolektiv autorů, 2020). Vodní toky nebo jejich úseky byly vymezeny jako prioritní koridory k postupnému obousměrnému zprůchodňování příčných překážek dle kapitoly 4.2 uvedené Koncepce ve výše uvedených kategorií. Vrstva vymezuje linie vodních toků zatříděné do příslušné kategorie s vymezením délky úseku dle říční kilometráže dle ZABAGED. Jednotlivé vodní toky nebo jejich úseky jsou též zatříděny dle příslušnosti do mezinárodního povodí Labe, Odry a Dunaje. Aktualizace vrstvy probíhá souběžně s aktualizací uvedené Koncepce, kdy může v rámci aktualizace probíhat zpřesnění vymezených priorit.© AOPK ČR, 2021

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025.

Hranice nadregionálních biocenter a biokoridorů, hranice regionálních biocenter a biokoridorů z Územně technického podkladu (ÚTP ÚSES ČR) zpracovaného Společností pro životní prostředí, s. r. o. a vektorizovaného společností ARCDATAPraha, s. r. o.(Společnost pro životní prostředí spol. s r. o. (1996). Nadregionální a regionální ÚSES ČR: Územně - technický podklad. Brno. 22 s. Zpráva. Manuskript. Archivuje Společnost pro životní prostředí spol. s r. o., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.); vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © MMR, 1996

Vrstva obsahuje osy nadregionálních biokoridorů a osy regionálních biokoridorů z Územně technického podkladu (ÚTP ÚSES ČR) zpracovaného Společností pro životní prostředí, s. r. o. a vektorizovaného společností ARCDATAPraha, s. r. o.(Společnost pro životní prostředí spol. s r. o. (1996). Nadregionální a regionální ÚSES ČR: Územně - technický podklad. Brno. 22 s. Zpráva. Manuskript. Archivuje Společnost pro životní prostředí spol. s r. o., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.); vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © MMR, 1996

Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (čl. 4.1) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (čl. 4.3) ukládá členským státům EU předkládat Evropské komisi informace o soustavě Natura 2000 na svém území prostřednictvím formátu SDF (definován rozhodnutím Komise 2011/484/EU). Standardní datový formulář (SDF) obsahuje mimo jiné základní údaje o lokalitě (lokalizace, vyhlašovací předpisy), předmětech ochrany (populace, rozloha a kvalita stanoviště), ochraně a vlivech působících na lokalitu. SDF za Českou republiku zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ekologické informace, které jsou obsahem této datové sady, jsou informace o populaci druhů a rozloze a kvalitě přírodních stanovišť, předmětů ochrany. Od roku 2020 probíhá aktualizace těchto údajů - u stanovišť ve vazbě na aktualizaci mapování biotopů a u druhů na podkladu údajů z Nálezové databáze ochrany přírody za 6leté období (aktuálně 2013-2018). © AOPK ČR

Tato datová sada obsahuje prostorová data biogeografického členění České republiky. Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny. Má svou vlastní hierarchii, která se skládá z individuálních a typologických jednotek. Vyšší jednotky (biogeografické provincie, podprovincie a regiony) mají individuální charakter. Na území Česka jsou zastoupeny dvě provincie, čtyři podprovincie a 94 bioregionů. Hierarchicky nižší jednotky (biochory a skupiny typů geobiocénů) mají typologický charakter. Všechny jednotky s výjimkou skupin typů geobiocénů byly vymezeny v mapách v měřítku 1 : 50 000 a jsou součástí tohoto datasetu. Zdroje: * CULEK, M. et al. (1996). Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. * CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4. * CULEK, M. et al. (2013). Biogeografické regiony České republiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 447 s., 1 mapa. ISBN 978-80-210-6693-9.

Datová sada obsahuje prostorová data o biosférických rezervacích vymezených v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra v České republice; © AOPK ČR, 2013